Královská trať v královském městě Remeši
Na podzimní maraton do francouzské Remeše mě provázala otázka kolegy: „Co vede člověka k tomu, aby jel 900 kilometrů autem, tam běžel 42 kilometrů a zase nasedl do auta, aby odjel těch 900 kilometrů zpět?“ Neexistuje jen jeden důvod. Já jich měl nejméně osm.
Důvod první – místo. Na maraton v Remeši, městě korunovací francouzských králů a středisku oblasti Champagne, nás upozornil kamarád Roman. Historie města, dnes téměř dvousettisícové Remeše, sahá do doby před naším letopočtem. Dnes je Remeš příjemným městem s pohodovou francouzskou atmosférou a dobrou možností ukázat rodinám maratonců, že i běžec je člověk. Z Prahy do Remeše je to po dálnici asi 900 kilometrů, což nám zabralo přibližně 9 hodin čistého času jízdy.
Přímo v centru Remeše narazíte na důvod druhý – katedrálu, celým jménem Katedrála Notre-Dame de Reims. Tahle monumentální stavba byla od 12. do 19. století místem korunovace francouzských králů, poničena za 1. světové války a znovu obnovena mezi válkami a po 2. světové válce. Maratonská trať před ní začíná a několikrát ji obíhá v širokých kruzích. Takže si ji užijete.
Důvodem třetím je šampaňské. V oblasti Remeše se vyrábí, prodává i konzumuje. Narazíte na ně všude. Po absolvování maratonu obdrží účastníci medaili a – láhev šampaňského plněnou speciálně pro maraton. Exkurzi po místních vinařstvích buď před nebo po maratonu bych podle vlastních zkušeností velmi doporučil.
A když už jsme u těch tras, trasa maratonu je čtvrtým důvodem pro cestu do Remeše. Maraton se běží v neděli. Letos to bylo 18. října. Ve stejný den, před odstartováním maratonu, startuje půlmaraton a běh na 10 kilometrů. Maraton startuje přímo před katedrálou. Na startu se řadí asi jeden a půl tisíce běžců, pěkně do koridorů označených balonky a značením očekávaných výsledných časů přímo na silnici. Pět minut před startem hlavního závodu vyráží na trať maratonu vozíčkáři. V 10:30 startuje hlavní závod. Nejprve běžíme blízkým okolím Remeše, neustále mezi zástavbou, po kvalitním asfaltu. Ten je po celé trati. Po asi 14 kilometrech se vracíme do centra Remeše, vidíme opět katedrálu. Dál už se trasa točí okolo širšího centra Remeše, několikrát se potkává, takže máte šanci povzbudit rychlejší nebo pomalejší běžce, případně si zkusit běžet paralelně s těmi nejrychlejšími. Drobná stoupání či klesání hlavně přes přemostění řeky či dálnice se dají snést. Zrada přichází dva kilometry před cílem, kdy začíná táhlé, sice mírné, ale asi kilometr a půl dlouhé stoupání, které mi značně prověřilo zbytek sil. Cíl je šikovně umístěn ve výstavním centru (Parc de Expositions), kde nacházím pěkně vybavené zázemí a závěrečné občerstvení.
Pátým důvodem účasti je určitě vysoká sportovní úroveň remešského maratonu. Při klasifikované účasti do 1500 závodníků pouze výsledný čas pod tři hodiny letos zajišťoval umístění mezi prvními 200 účastníky. Kdo chtěl být v první třetině výsledkové listiny, musel zaběhnout čas pod 3 hodiny 23 minuty. A všichni v první tisícovce zaběhli čas pod 3:53. Letos přálo počasí, teplota okolo 10°C, slunečno, pouze mírný vánek. I podle výsledků předcházejícího ročníku patří tento maraton ke kvalitně obsazeným.
K maratonu patří i atmosféra okolo trati. A ta je určitě šestým důvodem pro tenhle maraton. Kolem většiny tratě postávají temperamentní diváci, povzbuzují, tleskají, dodávají energii. Úžasné byly velké skupiny malých dětí, všechny ve fialových dresech běhu, dirigované učiteli a vydávající ohlušující řev a jekot. Kolem nich se opravdu pomalu běžet nedalo. Velkou část jich nakonec organizátoři přesunuli k cíli, a kdo byl dostatečně pomalý, mohl si s dětmi i proběhnout cílem.
A organizace – sedmý důvod. Výborná – od předání osobních věcí na začátku přes bohatě zásobené občerstvovačky na každém pátém kilometru (sušené i čerstvé ovoce, čokoláda, možná chyběly iontové nápoje), houbičky tam, kde byly potřeba. Osobní věci připravené bez front v cíli, pěkné občerstvení na závěr, masáže (ovšem s frontou, jako asi všude). Na trase mě nikde netrápila auta nebo snad tramvaje.
Důvodem osmým, pro mě velmi osobním a důležitým je… Francie. Její pohostinní lidé, kouzlo měst, krajiny a přírody. Země, jejíž obyvatelé se domnívají, že cestovat kamkoli jinam nemá smysl, protože ve Francii mají všechny zajímavosti, na které si vzpomenou. Čím víc Francii poznávám, tím víc se obávám, že mají skutečně pravdu.
Tak doufám, že jste pochopili, proč mi těch devět stovek kilometrů tam a stejných devět stovek nazpátek stálo za to.
Výsledky naší minivýpravy:
Zdeněk Král 3:13:25
Martin Holan 3:38:27
Vladimír Kára 3:41:03
Jitka Patková 4:36:08
Komentáře (Celkem 2)
Zicherka 27.10.2009 20:53:25
Znie to uplne super … zatial maratonske ambicie nemam, ale je prijemne, ze sa tam da bezat 10km alebo 1/2maraton … tak mozno na rok v ramci dovolenky – inac sa tam asi kvoli 10km neoplati cestovat . Diky za tip.
tuuli.pakkanen 27.10.2009 23:11:48
…a vy se divíte, že chce tolik lidí běhat maratony a kratší tratě je moc nezajímají?
administrator 03.04.2010 13:33:05
Na podzimní maraton do francouzské Remeše mě provázala otázka kolegy: „Co vede člověka k tomu, aby jel 900 kilometrů autem, tam běžel 42 kilometrů a zase nasedl do auta, aby odjel těch 900 kilometrů zpět?“ Neexistuje jen jeden důvod. Já jich měl nejméně osm.
Odkaz na článek
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.