Pak nastávají v t?le destruk?ní procesy, které jsou mnohdy nevratné. V jakém po?adí d?ležitosti bychom tedy m?li „hlídat“ kvalitu svého života z pohledu výše uvedených t?í nezbytností, je nasnad?. P?esto se obvykle chováme obrácen?. ?asto trénujeme v zaprášených m?stských podmínkách, b?háme do práce v ulicích plných aut a jejich výfukových plyn?. A už v?bec nebereme v úvahu, že bychom m?li mít dýchání alespo? ?as od ?asu pod kontrolou našeho v?domí. 

Když se na za?átku tréninkové spolupráce ptám svých sv??enc?, jak dýchají p?i b?hu ?i v klidu, udiven? se na m? podívají a pak odpoví: „Normáln?“. Když se pak dozv?dí, že mohou prost?ednictvím dýchání zpomalit svou tepovou frekvenci až o 20 %, že se m?že zvýšit výdej krve ze srdce v tomto ?ase také tém?? až o 20 %, a tím t?eba podstatn? zkvalitnit regenerace po b?hu, za?nou o tomto problému p?emýšlet jinak.

Upozor?uji, že nejsem žádný jogín, ale vždy m? fascinovaly jejich výsledky v oblasti dýchání, p?ed kterými i ti nejlepší sv?toví vytrvalci mohou jen obdivn? vydechnout. Nebudu se poušt?t do žádných fyziologických vysv?tlování, ale jen se pokusím vysv?tlit hlavní v?ci. Fyziologové nám ?íkají, že jsou t?i typy dýchání. B?išní, kterým p?evážn? dýcháme my chlapi, hrudní dýchání, kterým v?tšinou dýchají ženy a dýchání tzv. podklí?kové. Již z tohoto d?lení je patrné, že jak muži, tak ženy obvykle nevyužívají celou dechovou vlnu jak v nádechové, tak ve výdechové fázi. Navíc v plicích z?stává stále malé množství zbytkového, tzv. reziduálního vzduchu, který p?i ne?innosti nebo chybném dýchání v plicích z?stává a „zahnívá“. To proto, že tento zbytkový vzduch dostate?n? nevydechujeme.

Ze zdravotního hlediska je škodlivé, když dýcháme ústy, dechový rytmus není pravidelný, když dýcháme povrchn?, možná ani ne z poloviny plnohodnotn?, tedy nedokonale. Takže samotný b?žecký výkon i následná regenerace po b?hu, kdy i zde používáme jakési st?ední dýchání, nezajistí dostate?n? plnohodnotnou regeneraci.

Trocha teorie nikoho nezabije. Vzduch obsahuje asi 79 % dusíku, který je prakticky beze zm?ny i p?i vydecho­vání.Tém?? 21 % vdechovaného vzduch je kyslík. Ve vydechovaném vzduchu je ješt? obsaženo asi 16,5 % kyslíku, což znamená, že pro sebe jsme využili pouze asi 4,5 % množství kyslíku, které jsme nadechli. Aby organismus dostal pot?ebné množství kyslíku pot?ebuje tedy bu? rychleji dýchat, a to stojí velké množství zbyte?n? vynaložené energie a v?tší únavu, nebo dýchat pomaleji, prohlouben?, poskytnout organismu ?as, aby spot?eboval v?tší procento vdechovaného kyslíku a tím zmenšit po?et dech?, pot?ebných k b?hu nebo k životu.

Komplexní dechová vlna také odstra?uje ne?istoty a zárodky nemocí v neprodýchávaných ?ástech plic, kam se p?i povrchním zp?sobu dýchání a p?i dýchání ústy ?erstvý vzduch dostane jen z?ídka nebo v?bec ne.

Prof. Ignat?nko, který spolupracuje s ukrajinským a ruským olympijským týmem b?žc?, doporu?uje v klidovém režimu další t?i zp?soby dýchání:

• První – uklid?ující dýchání: normální nádech, dlouhodobý výdech, pauza dvakrát kratší než nádech.

• Druhý – mobilizující dýchání: dlouhý nádech, pauza dvakrát kratší než nádech, normální samovolný výdech.
• T?etí – dýchání regulující emocionální stav: klidný, lehký nádech, pauza, stejný výdech, pauza, dovýdech, pauza.

Bylo také zdokumentováno, že když se ?lov?k sm?je, automaticky dýchá správn?. Tak se tedy sm?jme pro naše zdraví a to co nej?ast?ji!

Vladimír Korbel
P?sobí na kated?e atletiky FTVS v Praze. Profiluje se pro oblast techniky a tréninku dlouhých sprint? a st?edních a dlouhých tratí a p?ekážek, je autorem ?ady odborných publikací. Mezi jeho sv??ence pat?í a pat?ili Jan Strangmiller (mistr sv?ta v dlouhém triatlonu v r. 1999), Ji?í Mužík (mistr Evropy v b?hu na 4× 400 m v r. 2000), Denisa Kozáková (1. místo v maratonu žen do 22 let v r. 2003) a další. Spolupracoval rovn?ž s Veronikou Brychcínovou, jednou z nejlepších sou?asných ?eských vytrvalky?.

Vladimír Korbel je jedním z trenér?, kte?í nabízí své služby i široké ve?ejnosti. ?t?te více na stránce Trénink