Když dále zrychlujeme tak, že udýcháme v nádechu a p?i výdechu pouze 2 kroky, pohybujeme se n?kde v blízkosti anaerobního prahu. Je to velmi hrubé d?lení, ale pro amatérské b?žce posta?ující, a navíc nás u?í rytmizaci a ekonomice b?hu a dýchání. Jak je to ale s dýchacími svaly, jejich prací p?i b?hu? 

Ukazuje se, že dýchací systém m?že být limitujícím faktorem p?i intenzívní souvislé vytrvalostní zát?ži. Jako všechny svaly i dýchací svaly pot?ebují pro svou práci kyslík (O₂). P?i vysilujícím aerobním a anaerobním zatížení je vitální kapacita plic a nádechová a výdechová síla dýchacích sval? omezena. Nejd?ležit?jším dýchacím svalem je bránice. Ta je velmi citlivá na snížení parciálního tlaku O₂. Když klesá tlak v tkáních p?i b?hu pod 20 mm Hg, nastává intenzívní produkce laktátu. Kritická hranice pak nastává p?i 12 mm Hg. Funkce bránice a plicní ventilace pomáhají optimalizovat vnit?ní prost?edí organismu a práci sval?. Proto hraje dýchací systém p?i vytrvalostní zát?ži podstatnou roli. 

Práce dýchacích sval? zvyšuje kyslíkovou spot?ebu. V klidu ?iní spot?eba kyslíku dýchacími svaly jen n?kolik procent celkové spot?eby O₂. Ale v pr?b?hu t?žké fyzické práce dechová ventilace dosahuje úrovn?, kdy spot?eba O₂ za?íná limitovat výkon. Kritické ventilace je dosahováno ješt? p?ed dosažením maximální spot?eby kyslíku (VO₂max). 

P?ímým ukazatelem únavy dýchacích sval? jsou zm?ny ve vzorci dýchání, tj. ve zm?nách nádechových a výdechových objem?. Únava respira?ních sval? se projevuje p?i b?hu rychlým a m?lkým dýcháním. P?edpokládá se, že zvlášt? dýchací svaly limitují v p?ípad? zatížení vysoké intenzity fyzický výkon. To potvrzuje i fakt, že ventilace p?es 60 % maximálního plicního objemu m?že být udržována jen po jistou dobu a že respira?ní svaly pot?ebují více než 24 hod. úplného odpo?inku po t?žké fyzické práci. 

Speciální dýchací cvi?ení zdokonalují ?innost respira?ních sval? (Boutelier 1998). Trénovaní jedinci mají nižší plicní ventilaci a jejich dýchací svaly odstra?ují laktát a únavu lépe, než netrénované osoby. Ti, kte?í trénovali své dýchací svaly, m?li p?i b?hu nižší plicní ventilaci, což je indikátorem ekonomické práce dýchacího systému. Cibilla (1996) dokázal, že únava dýchacích sval? je limitujícím faktorem výkonu ve st?ední nadmo?ské výšce. 

M?žeme ovliv?ovat respira?ní systém?

Kvalitu respira?ních funkcí m?žeme kontrolovat a ovliv?ovat v?lí. To vyžaduje použití odpovídajících cvi?ení, která vyžadují úmyslné zm?ny v dýchání b?hem svalové práce. Vn?jšími ukazateli dechových kapacitních rezerv jsou vitální kapacita plic, maximální ventila?ní objem, maximální dechový objem na stupni VO₂max a síla respira?ních sval?. Zvýšená aerobní ?innost až k pr?m?rným hodnotám (okolo 60 ml_O2/kg/min) je d?ležitá vzhledem ke zvýšení kapacitních rezerv. Dokonce již zvýšená úrove? aerobní práce vyžaduje využití rezerv. 

B?hem po?áte?ního období adaptace, kdy jsou využívány rezervy respira?ního systému, je dobré využívat p?irozenou kapacitu plic. Dechová cvi?ení jsou nasm?rována k zlepšení vitální kapacity plic. To vyžaduje velmi hluboké nádechy a výdechy a jógová dýchací cvi?ení ke zlepšení pružnosti a pohyblivosti trupu. 

Navíc je možné ovliv?ovat kapacitu transportního systému O₂ využitím dalších prost?edk?. Nap?. um?lou kompresí trupu b?hem t?lesné ?innosti nebo dýcháním ur?itých plynových sm?sí v?etn? tréninku ve vysokohorském prost?edí. Je také z?ejmé, že hyperventilace má komplexní vliv nejen na respira?ní systém, ale na všechny funk?ní systémy, dodávající do organismu O₂. Hemoglobin (Hb) je nosi?em kyslíku v krvi. Když je parciální tlak O₂ pot?ebný k saturaci hemoglobinu s kyslíkem p?i intenzívním b?hu nízký, okysli?ení krve selhává. 

Krátký ?asový kontakt je z?ejm? limitujícím faktorem pro vým?nu plyn? v plicích, když respira?ní hodnota dosahuje 38 – 40 dech?/min a zvýšený minutový srde?ní objem zrychluje p?ítok krve do plicních kapilár. Ke zlepšení kondice vým?ny plyn? v plicích se proto doporu?uje tzv. fragmentární dýchání, které vytvá?í lepší transfer pro vým?nu plyn?. 

Fragmentární dýchání je založeno na cyklu ?ty? postupných nádech? následovaných výdechem. Takový dechový cyklus p?i b?hu podporuje sycení hemoglobinu kyslíkem a umož?uje: 

- p?izp?sobit p?i b?hu dýchání po?tu krok?, p?i nichž první dva nádechy se d?lají b?hem prvních dvou krok?, následovaných dalšími dv?ma nádechy v dalších dvou krocích. Nep?erušovaný výdech se d?lá v pr?b?hu t?etího páru krok?; 

- regulovanou frekvenci dýchání b?žeckou rychlostí tak, aby se dýchání synchronizovalo b?žeckým rytmem. 

O dýchání p?i b?žeckém tréninku nosem a jaká speciální dýchací cvi?ení používat, si povíme p?íšt?. 

Vladimír Korbel
P?sobí na kated?e atletiky FTVS v Praze. Profiluje se pro oblast techniky a tréninku dlouhých sprint? a st?edních a dlouhých tratí a p?ekážek, je autorem ?ady odborných publikací. Mezi jeho sv??ence pat?í a pat?ili Jan Strangmiller (mistr sv?ta v dlouhém triatlonu v r. 1999), Ji?í Mužík (mistr Evropy v b?hu na 4× 400 m v r. 2000), Denisa Kozáková (1. místo v maratonu žen do 22 let v r. 2003) a další. Spolupracoval rovn?ž s Veronikou Brychcínovou, jednou z nejlepších sou?asných ?eských vytrvalky?.