Radko, měsíce jsi trénovala na Spartathlon, ale nyní, pár dní před startem, je vše jinak. Přibliž, prosím, co se děje.

“Letos jsem si stanovila jediný cíl – dotknout se sandálů krále Leonidase, a napravit si tak svůj nepovedený start v roce 2019. Ale ani letos mi není přáno doběhnout do vysněného cíle. Už třetí týden bojuji s bolestí paty, kde mám kalcifikace, které dráždí achilovku. A i přes intenzivní péči lékařů se nepodařilo zbavit mě příšerné bolesti. Jsem ve fázi, kdy pajdám a neuběhnu ani kilometr. Do Řecka ale odlétám a budu aspoň povzbuzovat naše borce a borkyně na trati.”

To je strašná škoda a současně je krásné, že se do Atén chystáš s ostatními! Před pár lety a po prvních startech v ultra jsi spíš vypadala, že se zase vrátíš na kratší distance. Co tě přesvědčilo?

“Vyzkoušela jsem si ultra a zjistila jsem, že mi to vlastně sedí. Zaběhla jsem si parádní výkony na 100 km i na 24 hodin, a tak jsem se rozhodla, že se budu snažit si tyto své rekordy ještě o něco málo posunout. Baví mě celá příprava na tyto ultrašílenosti. (smích) Nechci se kratších distancí vzdát, ale začínám je brát jako zpestření přípravy na ultra.”

Jak vidíš naděje ostatních, hlavně kluků? Bavili jste se už jako tým, nebo se setkáte až při odletu?

“Sleduji většinu týmu na Stravě, tak vidím, jak probíhá jejich příprava. Věřím, že kluci jsou parádně připraveni, i když si většina z nich taky drobným výpadkem v tréninku prošla. Ale každý tam jede s tím, že se popere o co nejlepší umístění. Samozřejmě největší pozornost je upřena na Radka Brunnera. Po všech zdravotních komplikacích, kterými si během roku prošel, všichni vidíme, po posledních několika závodech, v jaké je skvělé formě. Tak jsme opět napnutí, co na trati předvede.”

Letos máme docela hojné zastoupení žen v českých barvách na Spartathlonu, je to náhoda?

“Není! Spartathlon je, dá se říct, taková olympiáda ultraběžců, tak je jasné, že i holky se chtějí na olympiádu dostat a udělají pro to maximum. A je skvělé, že se nám letos zadařilo splnit limity na tuhle parádu.”

Přeji brzké uzdravení. Pokud to půjde, kde tě uvidíme startovat dál?

“Letošní rok se mi moc nevydařil. Ale ještě je pořád šance, že si aspoň trošku spravím náladu a budu mít zase chuť do dalšího závodění. Na začátku prosince se koná MS 24h na Taiwanu, tak se budu snažit co nejlépe se na tento závod připravit a zaběhnout pěkný výsledek.”