Pak už je pozdě si nadávat, když místo týdne se nám léčení protáhne na celý měsíc a můžeme začínat téměř od nuly.

Vraťme se tedy k tomu podstatnému. Záleží, jakou nemoc jsme „lapili“. Pokud je to běžné nachlazení a k tomu případně i silná rýma, doporučuji opravdu na těch pár dní vysadit a nechat tělu, které je už beztak oslabené zatížením v práci a pak i tréninkem, proto také nemoci lehčeji chytnete, vydechnout. Nic nehleďte na nesmyslná rčení, že léčení rýmy trvá týden a neléčená proběhne za sedm dní. Nikdy žádné, byť i sebelehčí onemocnění nepodceňujte, neboť se z něho může vyklubat tak závažný problém, který vás může nejen navždy vyřadit z aktivního sportování, ale také i ohrozit na životě.

I z hloupé rýmy mohou vzniknout těžká srdeční onemocnění, z chřipek a nachlazení ještě i horší věci, končící někdy úmrtím. Nechci vás zbytečně strašit, proto ponechávám na vašem zvážení, jestli si při banální nemoci odpočinete a vyléčíte ji, nebo budete zuby nehty trénovat dál a pak si také značně zhoršený průběh zdravotní indispozice potáhnete na zádech s sebou třeba několik měsíců. Tím též pravděpodobně zahodíte celou dlouhou přípravu a zrušíte si nastávající sezónu. O těžších nemocích vůbec nebudu diskutovat. Tam je to jednoznačně na rozhodnutí lékaře a případně i na hospitalizaci v nemocnici a až pak po kontrolních testech a průběhu celého problému se na doporučení doktorů můžete vrátit k běhání.

Co tedy ale dělat u těch lehčích onemocněních. Pokud dostanete antibiotika, zase není o čem se bavit. Ty se musí dobrat a nechat tělo v klidu ještě minimálně týden a případně si pak nechat udělat alespoň kontrolu krve. Pakliže bude vše v pořádku, teprve potom se můžete postupně zapojit do zátěže, a to podobně volným způsobem, který vám teď popíši pro návrat do tréninku po obyčejných nachlazeních.

I zde je nutné ho doléčit a až teprve potom je možné začít s tréninkem. Uvědomte si, že tělo muselo bojovat se zákeřnými viry či nějakými jinými bestiemi, co chtějí na náš úkor přežít a je značně oslabené. Pokud se opět vrhnete do plného zatížení, dá se předpokládat, že se buďto nemoc vrátí, nebo si rozhodíte přípravu tak, že ji už pak nedáte dohromady. Já doporučuji první týden po vyléčení jen pozvolna začít klusat a případně doplnit trénink nějakými rovinkami s postupným zvedáním kilometráže ke konci týdne. Dalších sedm dní pak už najet na vlastní tréninkový plán s tím, že jej snížíte co do objemu i kvality. Až následující týden, pokud vše probíhá v pořádku a jste zdraví, bych zkusil absolvovat kompletní a plné zatížení. I tak je nutné se ještě sledovat a případně ihned při jakémkoliv náznaku potíží ubrat nebo trénink dokonce přerušit. Takto se pak dá předpokládat, že se do všeho rychle dostanete a sezóna se dá klidně zachránit.

Už slyším vaše řeči a údiv nad dobou, jak dlouho by podle mě trvat přiblížení se původnímu běžnému tréninkovému zatížení, ale vězte, že existuje jen pár výjimek, které si nachlazení vyléčí tak, že s ním odběhnou půlmaraton, při tom se vypotí a do cíle doběhnou relativně zdraví. I takové znám. Jen si nejsem jist, zda se to v jejich těle všechno nesečte a pak to jednou nevypukne takovým způsobem, že se zbytek života budou otravovat s nejrůznějšími neduhy.

Já jsem toho zářným příkladem, a proto bych doporučoval všem nebrat toto mé varování na lehkou váhu. Věřte, že vám toho zase tolik neuteče a po nějakém týdnu budete na stejné úrovni a v pořádku, než když si budete myslet, že nemoc porazíte silnou vůlí a ona vám pak dokáže, že jste neměli pravdu a zamete vám nejen s běháním, ale i třeba přetočí celý váš dosavadní život do takové smyčky, že nebude vycházet z údivu.

To už vůbec nemluvím o možnosti, že se stanete trvalým pokusným a výzkumným králíkem různých lékařských kapacit, které na vás budou zjišťovat, co všechno dokáže banální nemoc s lidským tělem provést. A rozhodně nečekejte, že vás nějak rychle dají dohromady. To už se raději z opatrnosti ani nezmiňuji o tom, že byste se nějakým jejich nedopatřením dostali i do původního stavu. Oni zázraky nedělají. Od toho by tu měl být někdo jiný, ale asi nestíhá.

Tak se nad tím zamyslete a zvažte, co je rozumnější. Myslím, že každý logicky uvažující člověk si vybere tu správnou cestu.

Pak je tu ještě jedna možnost, jak si pomoci při lehkých nachlazeních. Jenže tam se musíte docela dobře znát a už zavčas jen při náznacích toho, že se o vás něco pokouší, se tomu snažit zabránit. Tady rozhodují minuty a dá se tak mnohému předejít. Existují na to různé postupy a zaručené metody babiček a já nevím čeho a koho ještě. Přesto to opravdu funguje a poslední léta to relativně úspěšně využívám.

Zkombinoval jsem řadu různých věcí dohromady. Nicméně se vám to tu neodvažuji nejen popsat, ale ani navrhnout k použití, abych nebyl označen za šarlatána a případně také, abych někomu vážně neublížil. Takže si bohužel svoji cestu na obranu budete muset najít sami. Ale určitě existuje. Celkem se mi daří to praktikovat již posledních 7 let. I ústně ji rád předávám, jen nevím, jestli to zabírá i na někoho jiného nebo jen na mne. Je ovšem možné, že si to jen namlouvám anebo mám prostě štěstí, že na mě nepadlo něco hodně nebezpečně silného.

Tak vám raději přeji, ať se vám tohle všechno raději vyhne a můžete se nerušeně připravovat bez vážnějších komplikací na závodní sezónu.

Bližší informace k tréninku je možné opět získat na mojí adrese: smutzd@seznam.cz