Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Zavřít

NÁZOR: Vytrvalci na rozcestí

NÁZOR: Vytrvalci na rozcestí
foto: Zdenek Krchák

Zdeněk Smutný | 11.04.2011 | přečteno: 9855×

Quo vadis? Určitě bych se tak mohl zeptat, neboť stav českého výkonnostního běhu je víc než katastrofální. V zemi, která dala světu Zátopka, Jungwirtha a řadu dalších světových či minimálně evropských špičkových běžců, najednou zeje přímo hrozivé vakuum.

A to nejen mezi muži. Ženy na tom nikdy nebyly moc dobře a teď už je jejich výkonnost přímo tragická. Samozřejmě je pár výjimek. Nechci se jich v žádném případě dotknout a předem před nimi smekám, protože bez nich by už byli naši vytrvalci opravdu jen kondičními běžci.

Nemám v podstatě žádné oprávnění takto hovořit, ale 40 let života jsem běhu zasvětil a tak si troufám přece jen svůj názor zveřejnit. Předpokládám, že se proti mně zvedne vlna odporu pomalu na úrovni národně osvobozeneckého boje, ale z tohoto svého názoru nemám kam ustoupit.

Stačí se podívat na výkony našich běžců v minulém století a porovnat je se současnými a je vše hned jasné. A to nemluvím už ani o počtech kvalitních vytrvalců republikové úrovně tehdy a v současné době.

Je fascinující, kam až dospěly současné generace běžců a běžkyň. Není žádná snaha u většiny mladých běžců o nějaké progresívní zlepšování. A když se podívám, co dělají starší veteránské kategorie ve startovním poli za průvan na čele skoro každého závodu, musím se nad tím jen v údivu pozastavit.

V této době, kdy mají všichni nesouměřitelné podmínky proti nedávným letům, je paradoxem, že běh se stává víc a víc jen módním doplňkem a také díky tomu snadno zneužitelným prostředkem k hrubému tahání peněz z kapes lidí, co se k takzvanému běhání nechají nalákat masírováním médií a řadou mnoha různých webů.

Za peníze v Praze dům. Až tam tyhle všechny monstr akce bohužel dospěly.

Zaplatí se pár elitních borců z afrického kontinentu, aby se ukázalo, jak je závod kvalitní a rychlý a vy ostatní pak jen plaťte. A když se potom podíváte do výsledkové listiny a budete hledat naše borce aspoň kousek za těmi průměrnými zahraničními běžci, spláčete nad výdělkem.

Na druhou stranu je zase dobře, že se alespoň nějaké takové akce pořádají, jinak bychom už asi i zapomněli, že nějaký závodní běh vůbec existuje. Vždyť na menších regionálních závodech již pomalu běhají jen ty generace, co mají už ledacos za sebou a jdou si spíš popovídat s kamarády a přitom se pobavit svým celoživotním koníčkem.

Možná mají současné webové stránky smysl pro ty, co potřebují psychickou podporu a motivaci k tomu, aby si dokázali, jací jsou borci, když za cenu poškození organizmu dokončí v davovém šílenství maraton v časech, které už mají opravdu k běhu hodně daleko. Určitě tyto webové běžecké zdroje všeho možného ukážou nějakou cestu pro totální začátečníky, ale většinou formou neužitečné záplavy různých, občas i protichůdných informací. Doba je taková, musí se nalákat co nejvíc lidí, aby přístupy ohromily potencionální zájemce o reklamu.

Ale co tyhle všechny sdělovací prostředky přinášejí pro těch pár lidí, co se vytrvalostnímu běhu chtějí věnovat naplno a s nějakým výkonnostním cílem? Obávám se, že zhola nic. Žádné podstatné informace k tréninku a jeho souvislostem, či další důležité věci týkající se tréninkového procesu případně jeho plánování! A tak bych mohl pokračovat dál.

Teď asi namítnete, že od toho jsou trenéři, aby se jim věnovali. Možná kdysi. Ale kde jsou teď? Většina těch dobrých už buďto zestárla a skončila s aktivní činností a těch pár zbývajících znechuceně odešlo k jiným sportům, či je doba donutila pracovat tak, že už jim na jejich zálibu nezbývá čas. A to musí a většinou vždy musel být v našich podmínkách z jejich strany jen a jen koníček, i když na plný úvazek. A navíc, koho by trénovali?

Vždyť ani není zájem mezi mladými běžci, co se občas na závodech objeví, o takovou řeholi s nejistým výsledkem. Proč by měli něco někomu dokazovat v době, která skýtá daleko jednodušší a podstatně lehčí možnosti pro seberealizaci. Pokud se vůbec někdo z této mládeže chce v něčem realizovat.

Kdo z nich je schopen nejen vydržet, ale hlavně dokázat vůbec odtrénovat roky v takových běžeckých objemech, o kvalitě vůbec raději nemluvím, které už zaručí minimálně nějakou slušnou výkonnost? Obávám se, že skoro žádný z nich.

Navíc to, co u nás fungovalo v různých sportovních střediscích a přinášelo to i dobré výsledky, to se rozbilo. Jako ostatně všechno v této zemi. Zřejmě jen pro to, že to vzniklo ve špatné době, i přesto, že nám celý svět ten systém výchovy talentů záviděl. A to teď nemluvím jen o individuálních sportech, ale třeba také o hokeji či fotbale. Potom je propad v porovnání se světem všude takový, jaký je, a nic ho nezastaví.

Pak ovšem vypadá výkonnost na našich běžeckých závodech tak, jak vypadá a nezbývá mi nic jiného, než se nad tím pousmát, když si něco přečtu na webu a případně někde jinde, jakže jsou ti borci dobří… A možná spíš jen v údivu zaplakat, zakroutit hlavou a odkráčet do důchodu.

Bohužel.

A světlo na konci tunelu nějak nevidím. Snad je to jen stářím zesláblým zrakem. Alespoň v to tajně doufám.


Vyškovský trenér Zdeněk Smutný je spolupracovníkem redakce. Jeho názor však nereprezentuje stanovisko redakce.

Anketa

Shoduje se váš názor s názorem autora článku?

 
18 hl.
 
9 hl.
Celkem hlasovalo 223 uživatelů.

Komentáře (Celkem 73)

Nalezené položky: 74 První Předchozí | 1 | 2 | 3 | Další Poslední

zsmutny 05.04.2011 12:43:27

Quo vadis? Určitě bych se tak mohl zeptat, neboť stav českého výkonnostního běhu je víc než katastrofální. V zemi, která dala světu Zátopka, Jungwirtha a řadu dalších světových či minimálně evropských špičkových běžců, najednou zeje přímo hrozivé vakuum.
Odkaz na článek

avatar

Brno

Celkem 22207 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:38:30 (2011)
půlmaraton: 1:23:40 (2007)
maraton: 2:55:30 (2011)

milan muž 05.04.2011 12:57:10

„Na druhou stranu je zase dobře, že se alespoň nějaké takové akce pořádají, jinak bychom už asi i zapomněli, že nějaký závodní běh vůbec existuje.“

Snad jediná pozitivní myšlenka článku.

I za mých mladých let byly stromy zelenější, obloha modřejší a holky usměvavější.

avatar

Praha

Celkem 6176,6 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:41:15 (2009)
půlmaraton: 1:34:00 (2005)
maraton: 3:23:32 (2006)

Radek Narovec muž 05.04.2011 13:07:37

Ahoj Zdeňku,

moc ti děkuji za tvůj článek. Je pro mne v mnohém inspirující. Takřka vše vidím jinak. Možná je to tím, že se každý pohybujeme v jiném prostředí. Každopádně ctím tvůj odlišný názor. Jseš jeden z mála, který je dokáže prezentovat veřejně.

Radek

avatar

Brno

Celkem 19689 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:34:24 (2014)
půlmaraton: 1:17:52 (2016)

mulisak muž 05.04.2011 13:41:40

Tak nějak souhlasím, ale je důležité si uvědomit (a to už tady zaznělo), že za komunistů lidé neměli tolik šancí k seberealizaci, pokud si nechtěli špinit ruky a sport brali jako jednu z mála zbývajících možností něco dokázat. K tomu Komanči sport podporovali, protože si skrze něj a dobývání vesmíru poměřovali pindíky se „západem“. Teď jsme blíž k normálu – nebylo normální, když na olympiádách zemičky jako ČSSR a NDR mívaly stejně medailí jako mnohem větší a rozvinutější země.

http://en.wikipedia.org/…mer_Olympics#…

Motto: KISS (Keep it simple, stupid) in both running and programming
avatar

Praha - New York

10 km: 0:36:30
půlmaraton: 1:28:55

Komsomolec muž 05.04.2011 13:42:48

S již proslulým článkem Jana Herdy je toto zamyšlení tím nejlepším, co je na českých webech o běhání (sportu obecně) k mání a co jsem mohl číst. Dovolil bych si jen malou poznámku: běh se na celém světě za posledních 20 let proměnil takovou měrou, že kondiční běžci (v byznys sféře: příjemci reklamy, nositelé peněz, sponzoři tichomořských haciend) zastínili kdysi obvyklé závodní měření sil, ano, i měření lidských charakterů (vím, zní to dnes téměř posměšně). Doba Zátopků, Jungwirthů, Bednářů či Emerichů Rathů je nenávratně pryč. Je třeba po ní žehrat, nebo dát běhu nový smysl? Buď jak buď, co bych dal za dva tři nové Emerichy Rathy, Zátopky, v cyklistice Veselé nebo Cihláře, zvlášť jako příklady pro děti a mladé, ale nejen pro ně. ;-)

Motto: "Zadarmo jste dostali, zadarmo dejte." Skutečnosti, které máme rádi a milujeme, se nedají měřit časem, natož stopkami.
avatar

Bratislava

Celkem 151814 km
Minulý měsíc 0 km

Mato muž 05.04.2011 13:54:25

Milan to vystihol dobre tou poslednou vetou. Dostavam sa do veku, kedy tiez spominam na casy, ked som zacinal behat a bolo nas v partii desat z toho sest by vyhralo v dnesnej dobe akukolvek trat od 1500m po polmaraton na majstrovstvach republiky. V tej dobe to bolo okrem jedneho nemozne, lebo bola vacsia konkurencia. Na druhej strane si spominam aj na take, ze som dosiel na isty zavod, stratovalo nas dvadsatpat a prvych strnast nas dobehlo pod 35minut na desat kilometrov. Minulu jesen som bol na tom samom zavode, len o patnast rokov neskor, bolo nas na starte viac ako desatkrat tolko, ale vitaz (moja starnuca malickost) by v minulosti nebol ani v prvej osmicke so svojim casom. Podla mna dnesny bezecky boom je velmi pozitivna vec a vidim to kazde rano pri svojich vybehoch, najma v pocte bezcov, ktore stretavam. Treba tomu dat cas a z tej masy rekreantov a vykonnostnych bezcov sa urcite oddelia talenty, ktore budu zvysovat uroven vykonov tych poprednych. To vsak nejde z vecera do rana. Hlboky prepad v popularite behu z rokov devatdesiatych a noveho milenia, kedy behali len zanietenci a pomatenci medzi mladymi, nejde prekonat za jednu patrocnicu. A nalejme si cisteho vina, s tymi trenermi to tiez nie je ziadna slava, najma s ich odbornostou, cest vynimkam. Ono je totiz rozdiel vediet behat v mladosti a vediet trenovat, co si mnoho trenerov nikdy nepripusti. Ani teoreticke vedomosti sami o sebe trenera dobrym nerobia. Na to treba osobnost s prirodzenou autoritou, velkymi skusenostami a v neposlednom rade nadsenie, cest a integritu. Ked vidim, kto dnes vsetko trenuje, tak mi je az z toho zle. Su to bezci, co si sami prehajdakali kariery, lebo boli vzdy mudrejsi ako ich treneri, taki, co nepokryte sami dopovali pocas svojich sutaznych rokov a dnes v tom pokracuju so svojimi zverencami a myslia si, aki su uzasne chytri, ze o tom nikto nevie… Dokonca su aj taki treneri, co nikdy poriadnych bezcov netrenovali, urobili si meno v inom sporte a teraz su reklamne tlaceni do popredia, ako najvacsi odbornici na beh. O tom som vsak nechcel. Dnes je ina doba a je prilis vela inych lakadiel pre mladych (nie vzdy nutne horsich), aby venovali vsetku svoju zostavajucu energiu behu. Zmierme sa s tym, sedemdesiate a osemdesiate roky sa uz nevratia. A to je podla mna aj dobre.

avatar

Pardubice

Celkem 3369 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:36:10 (2008)
půlmaraton: 1:22:13 (2007)

Verbir muž 05.04.2011 13:55:19

Vidím to z trošičku jiného úhlu pohledu. Buďme rádi za ty, co vůbec běhají. Co z toho člověk má, když se celé mládí snaží být co nejlepší? Pokud má charakter na to, vydržet, určitě se dokáže prosadit v mnohem lukrativnějším oboru lidské činnosti. Když bylo motivací dostat se na velkou akci, tak nám pan Dvořák řekne, že to je jen pro pár vyvolených. A že ti, co dávají celý život atletice vše, ale nedokázali by běžet na medaili, tak jsou ostudou českého sportu a není pro ně místo. Limity pokud možno co nejvíce zpřísnit. A vše dělat pro to, aby byla mládež od atletiky co nejvíce odrazována. Uživit se dá jen ve střediscích – a to ještě spíše „uživit“ než Uživit. Proč by se mladý člověk měl začít věnovat zrovna atletice? Jak jsem psal na začátku svého příspěvku – buďme rádi za to, že vůbec někdo běhá…

Motto: Když to jde, tak to jde. A když to nejde, tak se musí jet - a všechno časem přejde.
avatar

Praha

LuciaZ žena 05.04.2011 13:59:28

Čo sa týka amatérskeho behu nevidím to tak čierne. Len z mojho okolia poznám niekoľko ľudí, čo začali aktívne behať a to určite nie pod vplyvom médií či kvoli image. Účasť žien na maratonoch stúpa. Myslím, že doba od „totáču“ je už dosť dlhá na to, aby sme sa naučili rozlišovať čo je mediálny tlak, reklama a čo sú naše potreby.

Mne je smutno z iného fenoménu. Dramaticky klesá prirodzený pohyb detí…na uliciach je prázdno, max. batolata v piesku či prváci na kole. Údajne deti už ani nevychádzajú z domu a komunikujú cez facebook…Ja sa samozrejme budem snažiť moju dceru vychovávať v športovom duchu, ale kolektívne športové hry na ulici s deťmi jej nenahradím. Veď ja som ešte v siedmej triede skákala cez gumu, hrala vybíjanú…

avatar

Praha

Celkem 6561 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:36:19 (2010)
půlmaraton: 1:19:57 (2011)
maraton: 2:46:06 (2011)

zombice muž 05.04.2011 14:07:44

>> milan, 05. 04. 2011 12:57:10

snad to Milane neni: „..jen stářím zesláblým zrakem.“ :-D

avatar

Celkem 3392 km
Minulý měsíc 0 km

jmaselnik muž 05.04.2011 14:16:16

>> Mato, 05. 04. 2011 13:54:25

Doufám Maťo, že máš pravdu a že současná běžecky „boomová“ populace třeba své děti povede k běhu a i jiným sportům více. Musím ovšem poznamenat, že ten běžecký sešup není zdaleka jediný. Když se podívám na „vousaté“ oddílové rekordy mých vrstevníků v našem plaveckém oddíle, taky hned vzpomínám na zelenější stromy :-).

avatar

Pardubice

Celkem 3369 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:36:10 (2008)
půlmaraton: 1:22:13 (2007)

Verbir muž 05.04.2011 14:19:46

Chce to sponzory. Pokud se člověk rozhodne pro život profesionálního sportovce, tak se musí být schopen uživit. Doba, kdy stačilo být dobrým sportovcem a peníze se nějak zajistily, jsou již dávno pryč. Je otázkou, na kolik je možné skloubit život profi sportovce třebas jen se studiem na prestižní vysoké škole. Někdo to zvládne – obdivuji lidi, kteří s profi sportem třeba zvládnou matfyz. Nejvíce nadějí odchází ve věku, kdy se musí rozhodnout, co dál. Jestli riskovat VŠ i sport dohromady nebo vše i nadále obětovat sportu. A zde je třeba motivace – jak jsem psal výše – co zde mladého člověka motivuje? Peníze v atletice malé, budoucnost nejistá a romantické představy o účasti na nějaké velké akci stále méně reálné – stále tvrdší limity. Aneb ještě jednou – buďme rádi za každého člověka, který běhá. A pokud se někdo rozhodne běhat na profi úrovni – klobouk dolů, ale já osobně nacházím stále méně motivací, které mohou člověka u profi atletiky udržet… A dělat to při práci? Nikdy se člověk nedostane na takovou úroveň na jakou by se dostat mohl…

Motto: Když to jde, tak to jde. A když to nejde, tak se musí jet - a všechno časem přejde.
avatar

Brno

Celkem 22207 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:38:30 (2011)
půlmaraton: 1:23:40 (2007)
maraton: 2:55:30 (2011)

milan muž 05.04.2011 14:29:13

>> zombice, 05. 04. 2011 14:07:44

Samozřejmě, jinak je vše tak jako dřív… :-D

Toto téma o současné úrovni běžeckého sportu se objevuje stále častěji v různých obměnách. Je to mediálně vděčné téma.

avatar

Bratislava

Celkem 151814 km
Minulý měsíc 0 km

Mato muž 05.04.2011 14:40:36

>> Verbir, 05. 04. 2011 14:19:46 Behat a studovat sa da velmi, velmi dobre. Na akejkolvek skole. Kto tvrdi opak, je lenivec a nikdy to neskusil. Mam zo svojho okolia mnoho prikladov. Dnesna doba ma tu vyhodu, ze behom sa da zaistit plne stipko (ak je bezec/bezkyna naozaj dobry) na prestiznej univerzite za morom. Ide vlastne o profesionalnu zmluvu – budes behat za nasu skolu a tvrdo trenovat, my Ti dame zadarmo vzdelanie, avsak musis rovnako tvrdo aj studovat. V tom to nie je. A ani v sponzoroch to nie je. Dnes chcu vsetci mat hned vsetko zabezpecene. Beh je relativne nenakladny sport a kluby vedia zabezepcit aspon startovne a cestovne na hlavne podujatia v sezone. Tie lepsie prispeju aj na vybavu. Talenty boli aj budu, otazkou je, kto ich vie, ci skor nevie podchytit a rozvinut.

avatar

Celkem 3392 km
Minulý měsíc 0 km

jmaselnik muž 05.04.2011 15:03:05

>> Verbir, 05. 04. 2011 14:19:46

v první řadě to ale chce trénink a snahu. S výsledky sponzoři přijdou, dokud jim ovšem člověk nemá co nabídnout, těžko se pohrnou. Ony benefity přijdou až s výsledky, dříve ne. Peníze v atletice zase až tak malé oproti jiným srovnatelným sportům (když zůstaneme u vytrvalců tak třeba cyklistice a triatlonu) nejsou. Maťo má úplnou pravdu jak v možnosti sportovat při studiu (dle mého názoru naprosto ideální kombinace a zadní vrátka, kdyby to sportovně nevyšlo), tak i v neskromných požadavcích sportovců, kteří mají vše před sebou, ale požadavky hvězd (mírná nadsázka:-))

avatar

Pardubice

Celkem 3369 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:36:10 (2008)
půlmaraton: 1:22:13 (2007)

Verbir muž 05.04.2011 15:06:28

>> Mato, 05. 04. 2011 14:40:36

Kluby přispějí. Ale k čemu přispějí? K tomu, co si vyděláš v práci? Atletikou jako takovou se neuživíš (pokud nejsi v absolutní špičce a i zde oproti špičkám v jiných oborech lidské činnosti je peněz minimum) – a pokud chceš být v práci dobrý – nemáš čas, natož energii, pro potřebný trenal. Nehledě na to, že pokud vše obětuješ atletice, stačí jeden špatný pohyb a jsi v loji…

S univerzitami v USA zkušenosti nemám. Já osobně dělal humanitní obor a vím, že jsem za celou dobu téměř nevylezl z knihovny, protože jsme měli takové povinné četby a tolik esejí, seminárek apod., že na nic jiného nezbyl čas… Natož na vícefázové trenaly, které je nutno spojit s rehabilitací apod. Možná se to zvládnout dá, ale obdivuji každého, kdo to dokáže :-)

Motto: Když to jde, tak to jde. A když to nejde, tak se musí jet - a všechno časem přejde.
avatar

Vsetín

Celkem 3112 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:39:32 (2011)
maraton: 3:36:41 (2007)

Plyšák muž 05.04.2011 15:12:46

>> Mato, 05. 04. 2011 14:40:36

Souhlasím s Matem. O penězích to není. Sám jsem dělal sport na nejvyšší možné úrovni, která v ČR byla, a většinu výdajů, dokonce i repre výjezdy jsme si hradili ze svého. Když se na to podíváme reálně, kdyby i nakrásně byly každý den 2 fáze po 1–1,5 hodině, dostávámě se ke 2–3 hodinám denně (cca 20 za týden) a to jde při studiu bezpečně zvládnout. Samozřejmě není čas na nic moc dalšího, ale netvrďme, že to nejde. Je to jen o prioritách. Na druhé straně, naše země je malá a přesto máme mnoho světových sportovních osobností v minulosti, i v současnosti. Nežehrejme, že nejsou v běhu, jsou jinde v atletice, i v basketu, volejbalu, hokeji, florbalu, orientačním běhu, kulturistice , aerobiku aj. Při počtu obyvatel není jednoduché udržet kontinuitu v jednom sportovním odvětví dlouho. Pozornost a obliba se přelévá. Uvidíme, co bude za 10–20 let. Pak si řekneme. Zatím běhejme a pomožme každému, kdo běhat chce. Nikdo z nás neví, koho inspirujeme a kdo si z nás vezme příklad.

Motto: Velcí trpaslíci to mohou dotáhnout až na malé obry.
avatar

Pardubice

Celkem 3369 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:36:10 (2008)
půlmaraton: 1:22:13 (2007)

Verbir muž 05.04.2011 15:13:55

>> jmaselnik, 05. 04. 2011 15:03:05

Sponzoři přijdou jen pro absolutní top. A na to, kolik tomu musí atlet obětovat, je to opravdu finančně o ničem… Ze svazu dostaneš peníze jen pokud jsi mezi vybranými a to ještě jen na přípravu. Pravidelný plat dostáváš jen ve střediscích. A to opravdu tak, že to jen tak tak stačí na to se uživit. Kde pak chceme brát širší pole atletů, kteří mají vysokou úroveň?

Motto: Když to jde, tak to jde. A když to nejde, tak se musí jet - a všechno časem přejde.
avatar

Bratislava

Celkem 151814 km
Minulý měsíc 0 km

Mato muž 05.04.2011 15:46:52

Pozri, ako som uviedol, vrcholovo sportovat, najma v individualnom sporte, kedy si treningy mozes urcit s trenerom, ci bez neho, podla potreby sa popri studiu da velmi dobre. Dokonca by som povedal, ze nebyt behania, tak vela mojich rychlejsich kamaratov by nikdy nedostudovala. Prave tento sport ich naucil veci dotiahnut do konca, aj ked su na ceste prekazky. Naviac od studia sa da vyborne vybehnut a vyvetrat si hlavu, aj ked je skuskove obdobie. Mam to odskusane – 2–3 hodiny treningu denne a 12 hodin ucenia. Zbytok spanok a jedenie. Iste, moc casu na ine aktivity nezostane, ale je to vec osobneho vyberu. V mojom okoli takto prezilo studentske roky aspon 10 ludi, z toho do repre to dotiahli iba styria. Napriek tomu sme my dalsi nelutovali ani minutu casu straveneho behanim. Ani jeden z tychto ludi nema problem so svojim profesionalnym zivotom, vsetci si zarabaju nadpriemerne. Niektori odlozili svoje kariery o nejaky rok a skusili to niekam dotiahnut v sporte, iny s behom pokracovali popri praci. A budes sa divit – aj to sa da – pracovat na plny uvazok a trenovat dvojfazovo. To sa vsak clovek musi vzdat nejakych „vymozenosti“ (rozumej chodenia do barov, cumenie 4 a viac hodin denne na telku a pod.). Chce to aj vela kompromisov a pochopenie partnera, ale vsetko sa da. Nie kazdemu to vyhovuje, nie kazdy je tomu ochotny „dat“ tolko (nemam vsak pocit, ze ti co „dali“ to brali ako obet). A sponzori – ti pridu, az sportovec nieco dokaze a tak to ma byt. Co je na tom, ked bezec musi aspon na ciastocny uvazok pracovat, najma ak to je sedave zamestnanie? Aspon zabije cas (denne sa aj tak neda trenovat u bezcov viac ako 2 hodiny v priemere) a pripravi sa na karieru po skonceni aktivnej sportovej cinnosti. Aspon tu nebudeme mat fnukajucich byvalych repre, co si nedokoncili ani ucnovku a o naozajstnej praci nemaju ani ponatia. Aj toto by mali treneri vtlkat do hlav svojim zverencom – sport je dolezity, treba tvrdo trenovat, ale aj mysliet na buducnost.

avatar

Pardubice

Celkem 3369 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:36:10 (2008)
půlmaraton: 1:22:13 (2007)

Verbir muž 05.04.2011 15:48:53

Ještě jedna otázka. Co je to top kvalita? Dejme tomu na 10 km. Časy pod 27, 27:30, 28? Na maraton – pod 2:10, 12, 14? Má-li se člověk na tuto úroveň dostat, musí tomu obětovat vše – stojí to za to? Já odpovídám – v současné době ne – důvody jsem uváděl dříve – chybí potřebná motivace. Člověk, který toto ve zdejších podmínkách dokáže, se dokáže uplatnit i v daleko lukrativnějším oboru. Daleko lepší je chodit si zaběhat pro radost, založit rodinu a žít pokojný život. A klidně si mě za tento názor ukamenujte :-)

Motto: Když to jde, tak to jde. A když to nejde, tak se musí jet - a všechno časem přejde.
avatar

Pardubice

Celkem 3369 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:36:10 (2008)
půlmaraton: 1:22:13 (2007)

Verbir muž 05.04.2011 15:53:18

>> Mato, 05. 04. 2011 15:46:52

Věřím tomu, že při studiu se dostaneš na 10 km pod 29. Výše však ne – to musíš mít čistou hlavu a věnovat se opravdu jen a jen atletice – nezanedbatelný důsledek energetického a psychického managementu. Je tu otázka, co bereš za top kvalitu. Viz můj poslední příspěvek.

Motto: Když to jde, tak to jde. A když to nejde, tak se musí jet - a všechno časem přejde.
avatar

DaliborB muž 05.04.2011 15:57:12

Zdeňku,

Děkuji za tvůj příspěvek. Rád by se vyjádřil z pohledu výkonnostního běž­ce.

Mám za poslední léta spoustu závazků – dvě malé děti, manželku na mateřské k tomu hypotéku,i auto na splátky – v dnešní době nic nenormálního, ale současně nic jednoduchého vše zvládnout. Moc dobře vím, že každý měsíc musím donést nemalý finanční obnos, abych zabezpečil chod sebe i celé rodiny. V práci trávím 9–10 hodin denně, což je dnes oproti dřívější době, kdy táta pracoval 8 hodin a v rámci zaměstnání si odskočil odběhat 15km trénink, zcela normální. Loni byla navíc krize, spoustu výhod zrušili, spoustu věcí zdražili, přidali víc práce a řekli – když se ti to nelíbí, můžeš jít jinam. Nechci se rozepisovat dál, zpět k tématu.

Běhání věnuji v průměru 5–6 hodin týdně a víc obětovat nehodlám z několika důvodů:

  • Myslím , že výkonnostní či dokonce profesionální kariéra by mě a moji rodinu v současné době v žádném případě nedokázala zabezpečit
  • Sport a pohyb mi přináší radost a je pro mě zajímavým koníčkem, kterému se věnuji celoživotně, pokud však překročí únosnou míru, stává se v kombinaci se zaměstnáním a rodinou nechutenstvím – jinými slovy pokud chci být lepší a třeba profesionál, nezbylo by mi jít jinou cestou, nežli přestat pracovat, drtivou většinu své energie a času tak věnovat trénování = rodině se tím pádem věnovat hodně okrajově – měl bych to zkusit a riskovat stav, kdy se můžu např. zranit a zůstat tím pádem bez práce ? – ne, děkuji, raději zůstanu u té formy jako doposud

Osobně si myslím, že nelze dobře srovnávat výkony dnes a v 80. letech, neboť podmínky pro samotný život a zabezpečení byly a jsou naprosto odlišné – hlavní příčinou je, že většině bohužel nezbývá na zlepšení své výkonnosti čas, protože pokud se mám dostat na určitou úroveň, zabere mi to celkem dost úsilí a hlavně času. I když by třeba někteří jedinci chtěli, konzumní doba, současné ekonomické podmínky, podpora atletiky v naší republice, ale třeba i několikahodinové přesčasy v zaměstnání to většině jedinců neumožní.

avatar

Pardubice

Celkem 3369 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:36:10 (2008)
půlmaraton: 1:22:13 (2007)

Verbir muž 05.04.2011 16:03:31

>> DaliborB, 05. 04. 2011 15:57:12

Krásně napsané.

Motto: Když to jde, tak to jde. A když to nejde, tak se musí jet - a všechno časem přejde.
avatar

Pardubice

Celkem 3369 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:36:10 (2008)
půlmaraton: 1:22:13 (2007)

Verbir muž 05.04.2011 16:14:42

>> Verbir, 05. 04. 2011 15:53:18

Dobré téma diplomové práce. Může se člověk dostat na práh svých možností ačkoli kromě atletiky studuje či chodí do zaměstnání? Výsledky by mě opravdu zajímaly :-)

Motto: Když to jde, tak to jde. A když to nejde, tak se musí jet - a všechno časem přejde.
avatar

Bratislava

Celkem 151814 km
Minulý měsíc 0 km

Mato muž 05.04.2011 16:15:25

Dalibor, ale na Tvojom pristupe nevidim nic zle. Po studiu (predpokladam) si zvazil, ze asi na sportovanie na prodi urovni nemas (tj. vykony v tom veku vyrazne pod olympijske limity) a rozhodol si sa zalozit rodinu a pracovat na plny uvazok. Vo veku po dokonceni studia musi byt sportovcovi jasne, ci na to realne ma sa uzivit sportom alebo nie.

Verbir – cista hlava je lahko disahnutelna vo studentskom veku, ak je clovek zodpovedny. Dokazom su hordy Kenanov na americkych univerzitach, co po dkonceni studia sa zivia nejaku dobu, ako profi bezci. A aj mnozstvo dalsich bezov, nielen z Kene. Ide o to – realne zvazit, ci ma na to clovek talent, zabezpecit si buducnost (studiom, praktickym treningom, vyucenim, atd.) a popritom sa rozvijat a vo veku 22 az 25 rokov sa rozhodnut, ci rodinu a prac. karieru odlozim, lebo mam na to talent, aby som sa uzivil sportom, alebo nie. Co je na tom tazke? Asi ten trening iba :)

avatar

Praha - New York

10 km: 0:36:30
půlmaraton: 1:28:55

Komsomolec muž 05.04.2011 16:31:40

>> DaliborB, 05. 04. 2011 15:57:12

Ve všech dobách, režimech a zemích více méně platí, že „jaké si to uděláš, takové to máš“. I tomu zajištění „vezdejšího chleba“ rozumí každý člověk jinak, někdy velmi jinak. Proto hovořit o době před r. 89 jako o době z materiálního hlediska lehčí, přívětivější, není podle mého soudu správné. Ad téma: peníze jsou to poslední, co bych pouštěl do sportu jako motivační prvek. Peníze (nám) prostě nové Zátopky, Rathy, Veselé nebo Dalery nevychovají. Tím více méně říkám, co si myslím o profesionalizaci sportu, zvláště po změnách ideje OH Juan Antonio Samaranchem.

Motto: "Zadarmo jste dostali, zadarmo dejte." Skutečnosti, které máme rádi a milujeme, se nedají měřit časem, natož stopkami.
avatar

Praha 4

Kervitcer Jan st. muž 05.04.2011 16:41:19

S Daliborem plně souhlasím, doba 80.let se už bohužel nevrátí musíme žít v realitě. Nejdůležitější je získávat pro běhání mladé a pokusit se je u běhání udržet alespoň do dokončení studia.Potom sice většina z nich s běháním (hlavně vrcholovým) skončí, aby se později v hojném počtu opět k běháni vrátli.
Budu zřejmě jediný trenér v republice, který nemá nouzi o svěřence, v mé skupině trenuje již téměř 50 běžců a běžkyň, věkový průměr je ale bohužel již okolo 30 let a kromě 2 žáků mám ve skupině již jen 3 další běžce do 23 let. Pro všechny včetně elitní A skupiny je běhání především zábava, všichni buď studují nebo běhají při zaměstnání, někteří dokonce začali běhat až ve věku přes 35 let. 1 x týdně ke mě na trenink ale přijde až 15 ti člená skupina mladých (ročník 96–97) se SŠK Újezd nad lesy, kde s mladými běžci soustavně pracují, ale to je bohužel naprostá výjimka.

avatar

Praha

Celkem 6176,6 km
Minulý měsíc 0 km
10 km: 0:41:15 (2009)
půlmaraton: 1:34:00 (2005)
maraton: 3:23:32 (2006)

Radek Narovec muž 05.04.2011 17:41:24

>> Kervitcer Jan st., 05. 04. 2011 16:41:19

Máš, Honzo, můj obdiv. Rovněž proto, že si nepamatuji, že bys někdy volil kritický tón na vše, co dnes k běhu patří. Líbí se mi tvůj přístup k životu i trenérské práci.

avatar

Žďár nad Sázavou

půlmaraton: 1:42:51 (2011)

pam65 muž 05.04.2011 19:39:30

Na běhu je něco zvláštního – čeká se, že běžec bude závodník. Kolik lidí si kupuje horské kolo, aby trénovalo na závod a závodilo? Kolik lidí v bazénu plave – i kondičně, aby se později utkalo?

Mám pocit, že když se jdu proběhnout jen tak, aby mi bylo dobře, když nezlepšuji žebříčky závodů ani nezvyšuji počty na akcích PIMu, jsem out. Tak to teda ne! Běhání je fajn, i závodění je fajn. Dcera běhá za Nové Město na Moravě (mimochodem to tam taky umí), ale já mám radost i ze syna, který se jde občas – mimo jiné sportovní činnosti – proběhnout. Prostě jen tak.

Vpád komerce do sportu mě mrzí, ale daleko tragičtější je v jiných oblastech života než tady. A jsou oddíly, kde to běží a kde ne. Záleží to i na geografických podmínkách, nabídkách jiných sportů a tak dále. Bylo by zajímavé věcně prostudovat ty „úspěšné“ oddíly a trenéry. Já si však myslím, že nejde o časy a medaile, ale ovlivnění životního stylu přesahující období „registrovaného sportování“, o zasazení myšlenky, že běhat – nebo se jinak hýbat – je normální.

Motto: No toto!
avatar

makys žena 05.04.2011 20:05:43

já si uplně nemyslim, že by dneska běžci nebyli ochotni tolik dřít, byli línější, neměli takovou vůli vyniknout…vždyť znam spoustu lidí(mj. i sebe), co chtěj, dřou, obětujou tomu běhu všechno, ale prostě ty výsledky takový nemaj, buď je chyba v metodice, nebo se rodíme s horší genetickou výbavou než naši rychlejší předci, nevim, ale o tom že by se by se nechtělo mi přijde že to neni

avatar

makys žena 05.04.2011 20:13:41

a na druhou stranu-tak nemáme maratonce n top úrovni, ale co třeba Holuša, Masná, Rosolová, Hejnová, nedávno Šneberger, Formanová…?? zase tak špatně na tom náš běh neni

Nalezené položky: 74 První Předchozí | 1 | 2 | 3 | Další Poslední
x

Hodnocení příspěvků

Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.

Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.

Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.