Zdraví

Bolest zad patří mezi běžci k rozšířeným a často diskutovaným problémům. Problémy se zády často považují za nutné zlo a jsou přesvědčeni, že proti nim neexistuje účinná obrana. V naprosté většině případů jsou přitom důsledkem mnoha let zanedbané prevence a nevhodných pohybů.

Podzim a zima bývají obdobím, kdy je tělo náchylnější k nemocem. Je to dáno jednak vnějšími vlivy, aktivní sportovci však mají navíc imunitu oslabenu dlouhodobým fyzickým zatížením. Abychom zmírnili dopady zimy na organismus, můžeme mu pomoci zahřívacími potravinami, zejména tepelně upravenými.

Chce-li běžec výkonnostně růst, dříve nebo později narazí na hranici, za kterou se neobejde bez posilování. Jednou z nejvíce zanedbávaných partií je přitom svalstvo břicha. Jak jej správně cvičit, abychom stejnou péči dali jak svalstvu povrchovému, tak hlubokému?

Tuhá běžecká obuv neposkytuje potřebnou volnost pohybu ve všech kloubech, které na noze jsou. „Technicky dokonalá“ obuv dokonce upraví tvar nohy do takových poloh a pozic, které jsou sice pro nohu dobré, ale je tak učiněno pasivně, aniž by musely svaly nohy pracovat. A svaly, které se nepoužívají, ochabnou a oslabí se.

Při běhu opakovaně dopadáme a odrážíme se. Někdo běží přes paty, jiný přes přední část chodidla. Své sehrávají pochopitelně i bežecké boty, jejich konstrukce, tuhost a tvar. Pomysleli jste ale někdy na to, co se při tom děje v našem tele a jaké efekty mají různé způsoby došlapu a odrazu na jiné části těla včetně vnitřních orgánů? …

Bolesti na zadní straně kolen, úponové bolesti sedacího hrbolu, negativní ovlivnění běžecké techniky… Za tím vším se mohou skrývat hamstringy, skupina tří svalů na zadní straně stehen. Slouží k udržení vzpřímeného postoje a chůzi a jejich natažení nebo dokonce natržení patří mezi nejčastější běžecká zranění.

S odchodem letních teplot nastává období, kdy na nás začnou útočit nemoci horních cest dýchacích. Balíme se do svetrů, točíme regulátorem ústředního topení a vyběhnout ven se nám moc nechce. Oblíbenou výmluvou bývá, že zdraví přece máme jen jedno. Jak je to ale doopravdy? Je běh v chladném počasí o zdraví?

Téma, které je všem profesionálním, ale i hobby sportovcům až moc dobře známé. Hlava i mysl totiž chodí všude s námi a mimo jiné způsobují ty nepříjemné neurotické stavy, kdy sportovec před utkáním, závody, startem ani neví, co dělá, a okolí jen žasne.

Při nedávném závodu na pražské Letné zaujal bosý běžec, který rozbíhal vítěznou štafetu. Běhá bez bot i v tréninku a uchvátilo jej to natolik, že se nebojí s oponenty pustit do křížku i na nerovné půdě poloanonymních internetových diskusí. "Neříkám, že běž …

O tom, že moderní běžecké boty spíše komplikují ideální práci chodidel, se hovoří již dlouho. Jedna z posledních studií však jde ještě dále. Tvrdí, že současné modely obuvi jsou vysloveným nepochopením, jak chodidlo pracuje, a v důsledku toho jsou po všech stránkách našemu zdraví nevyhovující. Doporučují buď …

S pevným břichem paradoxně menší nebo žádné bolesti zad a efektivnější technika běhu. To jsou pádné důvody k tomu, proč posilovat břišní svaly. Trochu pravidelného cvičení a výsledek vám budou závidět nejen vaši běžečtí soupeři.

Staly se běžnou součástí jídelníčku dnešního sportovce. Pomáhají k lepšímu výkonu, ale nejsou přitom zakázané a jejich užívání už ani nevnímáme jako neetické. Urychlují regeneraci, nárůst svalové hmoty, oddalují pocit únavy, dodávají tělu účinné látky údajně lépe než obyčejné potraviny. Řeč je o potravinových doplňcích. …

Před týdnem se rozhořela bouřlivá debata pod naším článkem o „správném“ dopadu. O tom, zda běhat raději přes patu nebo špičku – velmi zjednodušeně řečeno – však vedou spory i renomovaní odborníci. Neuplyne snad měsíc, aby se neobjevila nová vědecká studie. Jejich výsledek přitom bývá většinou stejný: přirozený dopad je k tělu šetrnější než dopad přes patu. …

Funkční břišní svaly jsou základem pro správné držení těla, které při běhu hraje klíčovou roli. Správně fungující břišní svaly se projeví v běžecké technice, stylu a efektivitě běhu. Navíc jsou oporou pro záda a pokud jsou v dobré kondici, bolest zad vás trápit nebude.

Většina běžců to už někdy zažila. Kotník bolí, oteče, na nohu nejde došlápnout. Terapie se řeší podomácku, potlačuje se otok a bolest a noha se šetří. Pokud se vám to stalo jednou, a to v lehčí podobě, pravděpodobně si velké následky nenesete. Někomu se ale kotník vymkne podezřele často.

Jsem závislý na běhání. Když pár dní po sobě nemůžu vyběhnout, jsem nervózní, je mi špatně, utrhuji se na své nejbližší. Takto a v podobném duchu nám odpověděly snad všechny běžecké osobnosti, které jsme při psaní tématického bloku do červnového Běhej oslovili. Je ona „závislost“ opravdová a dokonce škodlivá?

A máme to za sebou! Někdo pod tři, jiný nad tři. Tělo po extrémním výkonu prahne po zasloužené regeneraci a jak rychlá bude, záleží mimo jiné na tom, co po závodu děláme. Takže na co nezapomenout, abychom se opět vrátili co nejdříve do pohody a kondice?

Pro běžce je zdravé chodidlo pokladem. Musí ztlumit těžký dopad, přenést přes sebe váhu celého těla a poslat ho vpřed, vzápětí nohu vymrštit směrem kupředu. A zase znovu. To klidně několik hodin v kuse. Pro běžce je to jednoznačně nejzatíženější část těla. Je proto s podivem, že pro většinu jakoby noha končila u kotníků… …

Máme to za sebou. Doběhli jsme, endorfiny v žilách ještě kolují, hlava je někde v oblacích, ale my si začínáme uvědomovat, že naše tělo potřebuje tu menší, tu větší opravu. Unavené svaly bolí a na nečekaném místě se ozval šrám, jehož původ si marně snažíme vysvětlit. Na co se při regeneraci zaměřit nejdříve?

Přichází každý rok. Můžeme se na ni připravovat, můžeme proti ní bojovat, ale stejně většinu z nás na jaře opět dohoní. Je normální trpět jarní únavou? Děláme něco špatně? Jsou nějaké chyby ve stravování, v obecném tréninkovém plánu, a nebo je chybou vůbec to, že žijeme v této zeměpisné šířce?