Vyšetření v laboratoři – vyplatí se?

Vesm?s zde zaznívají rozumné argumenty pro vyšet?ení, ale i nemén? rozumné proti n?mu. Na tomto míst? možná n?kdo namítne, že jako zam?stnanec jedné z laborato?í nemohu celou v?c posoudit objektivn? a nestrann?. Ano, i to je možná pravda. V dnešní úvaze se chci ale spíše zamyslet nad jedním p?evládajícím dojmem, který p?i práci s rekrea?ními b?žci osobn? získávám a který mi také potvrzuje i uvedené vlákno na fóru. Pokud bych m?l shrnout celý problém do jedné v?ty, pak by sta?ilo ?íci, že ?ada lidí výsledek vyšet?ení p?ece?uje a p?ipisuje mu n?kdy až absolutní význam.

Dnes mi ale nejde o polemiku k p?esnosti dosažených výsledk?, které samoz?ejm? vždy ur?itou chybou také zatíženy jsou, nýbrž o p?ece?ování významu toho ?i onoho nam??eného parametru pro b?žeckou p?ípravu. Abych byl konkrétn?jší, tak ne o diskusi, zda je anaerobní práh u daného ?lov?ka na 160 nebo 161 tepech za minutu, nýbrž o p?ínosu laboratorních m??ení pro rekrea?ní b?žce v?bec. V praxi se totiž ?asto setkávám s p?ípady vášnivých diskusí, zda je p?esn? ta konkrétní hodnota správná, nebo jestli je p?ece jenom o jeden tep vyšší. 

Ano, samoz?ejm?, p?esnost výsledku je na míst?, jde p?ece o placenou službu. V podobných p?ípadech potom ale n?kdy paradoxn? zjistíte, že tento dychtivý diskutér nap?. z technického pohledu ani vlastn? neumí b?hat. P?i podrobn?jším pohledu odhalíte p?í?inu v pohybovém aparátu v d?sledku zanedbávání stre?inku a v nedostate?ném kompenza?ním posilování. Efektivita jeho tréninku a celého snažení je v d?sledku t?chto nedostatk? potom velmi nízká a tak jeden, i sebep?esn?ji ur?ený, funk?ní parametr z celkového pohledu jaksi ztrácí smysl.

Myslím, že pro lepší pochopení významu laboratorních vyšet?ení nebude na škodu krati?ký pohled do jeho historie, kdy tyto služby byly primárn? ur?eny výhradn? vrcholovým sportovc?m. S jejich výstupem potom pracoval fundovaný trenér za spolupráce se sportovním fyziologem a dalšími specialisty. Snahou bylo maximáln? využít výsledky v další p?íprav? daného sportovce a na základ? pravideln? se opakující celé baterie vyšet?ení (?ady obecných i speciálních test?), provád?ných pokud možno co nej?ast?ji, získávat komplexní obrázek o rozvoji pot?ebných schopností jejich sv??enc? ve vazb? ke skute?nému tréninku a ke stanoveným cíl?m.

Není tomu tak dávno, co na laboratorní vyšet?ení za?ali chodit i rekrea?ní b?žci, kte?í se ovšem v?tšinou jednorázov? omezují na zjišt?ní vybraného funk?ního parametru (nej?ast?ji anaerobní práh nebo VO2 max) ?i v lepším p?ípad? na nastavení tréninkových pásem a s dalším praktickým využitím výsledk? jsou odkázáni jen sami na sebe. Tímto se tedy dostáváme k základní otázce z nadpisu. Podle mého názoru má takové vyšet?ení rozhodn? smysl i pro tuto výkonnostní skupinu, p?esn?ji ?e?eno pro ty b?žce, kte?í b?hají pravideln? a mají zájem, aby jejich ?ízení tréninku bylo co nejefektivn?jší.

Z tohoto pohledu je ovšem d?ležité výsledek vyšet?ení nepovažovat za všespasitelný a nem?nný v ?ase a um?t jej v p?íprav? využít. Výsledek je jen jedním st?ípkem mozaiky, ze které se skládá celá p?íprava b?žce. Stejn? tak jako na samotný výsledek vypovídající o ur?itém druhu vytrvalosti je v podobných p?ípadech pot?eba zam??it pozornost i na ostatní složky p?ípravy (rozvoj pohyblivosti, p?íp. rychlosti nebo síly) a nedopoušt?t se v nich základních chyb.

Pakliže zrovna není rekrea?ní b?žec t?lovýchovným odborníkem a musí se obejít bez kontroly zkušeného a kvalifikovaného trenéra, má situaci z tohoto pohledu zna?n? ztíženou. Dokonce si v tomto p?ípad? dovolím tvrdit, že potom vyšet?ení z pohledu dlouhodob?jšího a komplexního ?ízení tréninku opravdu cenu nemá. Na druhou stranu ale ze záv?re?né konzultace výsledk? s klienty vím, že v?tšina amatérských b?žc?, kte?í na vyšet?ení p?icházejí, má velmi slušný p?ehled o struktu?e sportovního tréninku a tudíž jsem v jejich p?ípad? optimistou.

V p?ípad? b?žc?, kte?í spat?ují význam vyšet?ení hlavn? v ob?asné kontrole trénovanosti, o jeho nezastupitelnosti zase až tak jednozna?n? p?esv?d?en nejsem. K podobnému záv?ru se dopracují nap?. p?i závod? nebo na základ? sledování subjektivních pocit?. Ur?it? se ale i v tomto p?ípad? najdou jak argumenty pro, tak i proti.

Velmi lakonicky shrnuto a podtrženo by bylo možné konstatovat, že laboratorní vyšet?ení se vyplatí tomu, kdo nep?ece?uje jeho význam a s výsledky umí pracovat v praxi. P?i zvažování, zda jít na laboratorní vyšet?ení, je tedy zejména d?ležité si uv?domit, co od jeho výsledk? o?ekávám a zda jsem schopen jeho výstupy využít s ohledem ke svým b?žeckým ambicím, zkušenostem a schopnostem.

P?itom je pot?eba mít na pam?ti, že ?ízení tréninku je multidisciplinární obor, ve kterém vedle exaktních a nam??ených hodnot, zkušeností, odborné fundovanosti a erudice, hraje d?ležitou roli i porozum?ní vlastnímu t?lu a jakási trenérská intuice v??i sob? samému nebo v??i svému sv??enci. Pokud by tomu tak nebylo, ur?it? by sport ztratil svoje kouzlo a medaile bychom mohli skute?n? za?ít rozdávat již v laborato?i na základ? jedné nam??ené hodnoty.

P?EHLED LABORATO?Í V ?ESKÉ REPUBLICE:
V?decké a servisní pracovišt? t?lesné výchovy a sportu CASRI Praha
Biomedicinská laborato? FTVS UK
Ústav t?lovýchovného léka?ství p?i 1. léka?ské fakult? UK
Katedra t?lesné výchovy PF UJEP v Ústí nad Labem
Fakulta t?lesné kultury UP Olomouc

Aleš Tvrzník
Odborný pracovník V?deckého a servisního pracovišt? t?lesné výchovy a sportu CASRI Praha. Zabývá se diagnostikou, metodikou a evidencí zatížení ve vrcholovém sportu a p?enosem takto získaných poznatk? do oblasti rekrea?ního sportu, resp. fitness. Je autorem celé ?ady metodických materiál? a publikací. Poslední dobou se v?nuje biomechanice b?žeckého kroku a konzulta?ní ?innosti p?i výb?ru správné b?žecké obuvi.