Lenka: Jako běžec amatér nemám žádný speciální jídelníček. Odjakživa snídám nejraději jogurt a műsli, dopoledne si dám ovoce, na oběd hlavně aby bylo maso se spoustou zeleniny a na večeři „co lednička dá“doplněné hromadou zeleniny. Jsem mlsná, ale sladkosti se snažím jíst dopoledne, kdy je tělo lépe spálí. Po celý den piju slabý čaj, vodu nebo ředěné 100% džusy. Tekutiny si hodně hlídám, za den vypiju určitě 2,5 litru tekutin.Tak to dodržuji už roky  a běhání na můj jídelníček nemělo vliv. Pokud vybíhám na běžecký trénink, mám zásadu, že tak do 60 minut běhu vydržím bez napití se. Běžím- li ale déle, nebo je horké  počasí (případně když jsem běhala v těhotenství), vezmu si ledvinku a do ní lahev 0,7 litru s vodou nebo ředěným džusem.  No a taky mám ráda pivo, které mi po závodě nebo po tréninku chutná obzvlášť dobře. Sice prý zpomaluje regeneraci, ale chutná a myslím si, že jedna „desítka“ mi ublížit nemůže.

Peggy: Stravu absolutně nezvládám. Pohybuji se odezdi ke zdi. Roky jsem byla zvyklá odhadnout množství jídla, které potřebuji k udržení váhy. Jenomže to jsem se vůbec nehýbala (do schodů jsem funěla jak mašina a vzdálenosti delší než pár metrů jsem jezdila autem). Když jsem začala běhat, tak jsem se rozežrala (to je k nevíře, co se do mě vejde). Tělo si říká o větší přísun energie. Po takových orgiích mě ale dostihne svědomí a já se začnu hlídat. Dostávám se ale do začarovaného kruhu: Když hubnu, nemám sílu na běhání. Když jím tak, abych mohla běhat, nehubnu.

Josef: Co jsem začal běhat, tak jsem svůj jídelníček změnil hlavně ve složení, více teď jím těstoviny, rýži, atp. méně smažené věci. Ale jinak jídlo nijak zásadně neřeším. Klidně si dám k obědu steak, nebo večer pytlík brambůrků. Dávám si hlavně pozor, abych se nějak moc
nenajedl, když vím, že půjdu běhat. S plným žaludkem se neběhá úplně příjemně.

Jarka: Je obecně známo, že by běžci měli jíst potraviny bohaté na složené cukry, vitamíny, minerály a podobně. Já jsem však sama časem zjistila, že mi zkrátka to či ono nedělá dobře. Při běhu pak pocítíte, co špatného nebo těžkého jste během dne snědli. Je to spíše o osobní zkušenosti. Dejte si k obědu řízek, bramborové knedlíky se zelím nebo klobásu s hořčicí a myslím, že pro příště už budete mít jasno. Ale o tom to přece je – o sbírání zkušeností.
Já osobně pitný režim „flákám“. Nedělá mi dobře žbluňkání v břiše. Napiju se po běhu. Během něj nerada. Krom toho láhev s vodou je zátěž navíc.

Hanka: Můj jídelníček není na běhání závislý. Tzn. ať běhám nebo ne, jím to, co mám ráda a s velkou chutí. Jediné moje pravidlo je vyběhnout spíš hladová než najedená. Potom se můžu soustředit na běh samotný a neruší mě u toho nepříjemné pocity kolem žaludku. Odmítám jakékoliv gely a iontové nápoje, působí na mě dost nepřirozeně a uměle. V mojí kategorii si to mohu dovolit. S pitím to také nehrotím. Nepatřím mezi lidi, kteří pořád potřebují mít po ruce petku s vodou. Piju, když si tělo řekne. Nejraději vodu nebo bylinkové, zelené a podobné čaje. Černý čaj a kafe jen výjimečně, studené nápoje jsem také hodně zredukovala. Občas si v odšťavovači udělám ovocný džus (mrkev, jablíčka, hrušky, můj typ: zkuste přidat kousek zázvoru).

Anna: Já si myslím, že tělo člověka, co běhá, si nějak tak samo řekne co potřebuje, nebo aspoň tak to vždycky bylo u mě. Párkrát jsem si zkusila výběh po sytějším jídle, aby mi došlo, že to úplně není ono. Diety jsem nikdy nedržela, ale jsem zvyklá jíst zdravě. To si myslím, že by měl být základ. Ne se trápit hlady nebo si každé dvě hodiny odvažovat deset deka prsní šunky a pět deka rýžových chlebů (jsou tací…) Co se týče pití, tak s tím mám při běhu trochu problém, tedy v létě – nevím co s lahví, tahat ji s sebou mi přijde hrozný. Moje tréninky se obvykle vejdou pod hodinu a to pít většinou nepotřebuji, pokud není ultra vedro.

Katka: Já osobně se žádného speciálního jídelníčku nedržím. Celkově se snažím jíst zdravě. Spíše je dobré si uvědomit, kdy se půjdeme proběhnout, a podle toho nastavit náš stravovací režim. Mně osobně se běhá nejlépe hned po ránu. Každý člověk to má ale jinak. Já se třeba najím a za chvilku můžu jít dělat cokoliv, kdežto moje kamarádka musí čekat minimálně dvě hodiny, než jí slehne. Co se týče pitného režimu a nápojů, upřednostňuji čistou vodu, případně si udělám čaj s trochou cukru a trochou soli. Samozřejmě záleží na délce běhu. Čím déle běháme, tím je pitný režim důležitější. To bych asi zvolila iontový nápoj, abych doplnila to, co vypotím.

Jan: U mě se strava v obdobích, kdy běhám a neběhám, příliš neliší. Určitě mám ale po sportování větší chuť na nezdravé věci, jako třeba na čokoládu. Jsem ale zastáncem toho, že člověk má jíst (skoro) všechno a nejíst zbytečně nějaké prášky nebo vitamíny, když to není vyloženě třeba.

Tonda: Vzhledem k tomu, že neběhám závratné vzdálenosti a běhám na podzim, řeším pití tak, že si dám sklenici vody před běháním a po běhání piju podle toho, jak mám žízeň. Strava viz. předchozí odpověď a pití … nejsem zastáncem balené vody. Takže piju šťávu, čaje, obyčejnou vodu. Čas od času si dám víno. Nepiju pivo a tvrdý alkohol. (Chybí mi whisky a vodka, ale je to to nejmenší co můžu obětovat).

A co zkušenosti vás čtenářů? Jak se změnil váš jídelníček od té doby, kdy jste začali běhat? A co pitný režim a volba nápojů?