Jen vyběhnout: Psa by nevyhnal
Psa by ven nevyhnal, ale běžce současné přírodní podmínky neodradí. Ovšem po většinu roku se o své trati musíme se psy dělit. Někdy je obtížné v pár vteřinách rozeznat, zda na nás útočí rozzuřená šelma nebo naše kmitající lýtko upoutalo zvědavost hravého štěněte. A také majitelé psů nejsou všichni stejní. Jaké mají se psy, a také s jejich pány, zkušenosti naši běžci?
Lenka: Naštěstí mě ještě žádný nepokousal, jen mě jednou napadl při závodech, zakousl se mi ale do boty, takže se to obešlo bez následků. Přiznávám však, že se volně pobíhajících psů bojím.
Peggy: Nemám problém se psy, ale se psem. Ten můj totiž už mé vzdálenosti neuběhne. Zasekl se někde na sedmém kilometru. Prvního půl roku jsem zvládala dva v jednom – venčení i běhání. Při výbězích jsem už pár psů potkala a obvykle chtějí běžet se mnou. Nemám ani tak problém se psy jako s jejich majiteli. Musím se zastavit a počkat, až si pro ně páníček dojde. Ten se obvykle hrozně loudá a mně mezitím začne být zima.
Josef: Ještě se mi nestalo, že by na mě nějaký pes vyloženě zaútočil. Pravidelně se mi ale stává, že se po mně pes rozběhne a buď chce běžet se mnou, nebo si se mnou hrát. Obecně se snažím při běhu okolo nějakého psa pozorně sledovat, co dělá, abych byl schopen při útoku nějak zareagovat, i když tedy těžko říct, co bych kromě kopance mohl udělat.
Jarka: Mívám. Nebo spíš s bezohlednými majiteli. Nikdy mě žádný pes nekousl, ale když se na vás vyřítí rozzuřený pitbull, způsobí to docela slušný šok. Tohle asi zná každý. Bohužel s tím nejde vážně nic dělat. Můžete jim vynadat, ale takovým lidem je to jedno a vy se navíc zbytečně vytočíte.
Hanka: Ne.
Anna: Ne. Myslím si, že běhám v místech, kde je psů relativně hodně, a nikdy jsem s nimi problém neměla.
Katka: Se psy ne, ale se srnami a zajíci Už párkrát se mi stalo, že na mě vyskočila srna nebo zajíc a musím říct, že jsem se vždycky dost lekla. Jednou jsem si dokonce srnu spletla se psem. Lépe řečeno, viděla jsem zuřícího psa, který se chystá na mě zaútočit, ale když jsem zaostřila, viděla jsem, že ta srna má nahnáno víc než já.
Jan: Psy při sportování nemám rád už několik let, kdy mě jeden srazil z kola. Při běhu je to snad ještě nepříjemnější a většinou, když vidím volně běhajícího psa, přejdu do chůze. Jednou jsem se na kole tak rozčílil, že jsem si dokonce koupil pepřový sprej a řekl jsem si, že ho budu nosit s sebou. Několik měsíců ale leží doma a ještě jsem ho s sebou neměl. Neposlušní psi jsou vina majitelů, ale co se dá dělat…
Tonda: Nemívám problémy. Jenom mi vadí, když běžím ráno a začne štěkat celá vesnice. Nebo když musím sledovat, jestli na cestě není nějaký „pozůstatek“. Jinak jsem zatím nic vážnějšího neřešil.
A jaké jsou vaše zkušenosti? Máte nějaký osvědčený recept, jak včas rozeznat psí úmysly? Nebo znáte nějakou fintu, jak se před útokem úspěšně ubránit?
Komentáře (Celkem 31)
Ustí nad Orlicí
majkp 25.01.2010 00:09:39
Se pejsinou beham odzacatku. Driv sem s ostatnimi psy mel problem ten, ze se ta moje musela s kazdym nalezite pozdravit, a ja musel casto zastavovat. Ted uz je to ale lepsi a hlavne vim ze kdyz bezim dal, najde si me. Beham huste „zapejskovanou“ oblasti, ale nikdy jsem s zadnym problem nemel, nepocitam-li teda, ze se k nam obcas pripoji uplne cizi pes a jde si s nama taky zabehat…;-)
Kralupy nad Vltavou, Praha
mIREK 25.01.2010 02:49:51
Vždy pečlivě pozoruju každého psa, kterého vidím… Běhám s hudbou,
čli neslyším, což je občas problém, ale vzdávat se jí nebudu
Už párkrát po mně několik psů vyjelo, ale pokaždé to naštěstí
skončilo dobře… Držím se zhruba postupů, které „dvořka“ kdysi psal
na svém blogu… Čili koukat se neustále na ps a držet s ním „oční
kontakt“… Pokaždé i když ho míjím, tak pootáčím hlavu a sleduju jak
se chová, když jsem ho minul… Jsou to bestie a dost často zautočí
zezadu…
Pokud jen pouští hrůzu, většinou se zastavím a snažím najít majitele,
ale stále držím oční kontakt a zkouším na psa i mluvit…
Pokud už jde o útok, zkusil jsem několikrát na mě běžícího psa (pitbul
nebo rotvailej) zaútočit také, čili jsem se rozběhl jakoby na něj a krom
toho jsem začal křičet… Zatím to pomohlo, ale se buď zastavil nebo před
kontaktem otočil, zastavil a začal štěkat…
Nejvíce mě pak baví (jinak je to spíš k pláči) jejich majitelé…
Objeví se a ještě vás seřvou, když jim naznačítě, že toto není
normální… On náš „miláček“ by Vám/nikomu nic neudělal…
Běhám na Vítkově a ztím pohodě, většina psů klidných, majitelé si je
hlídají.
Nejhorší zázžitky mám z Krče, kde došlo k tém pár útokům… Je to
tam „les“ ne park a dost často jsou psi dost vepředu před majiteli…
Slavkov u B.
Majka1 25.01.2010 08:38:43
V jedný zahradě za plotem mají takového vykuka, že vždycky počká až budu u něj, pak vyskočí spoza keře a hlasitě vyštěkne. Vždycky v tom jeho ksichtíku vidím to pobavení, když úlekem vyskočím metr do vzduchu. Jednou jsem ho pozorovala a dělá to s velkým potěšením každému. Musela jsem se smát taky jak ty lidičky skákali a jadrně nadávali. Chtělo by to zkrytou kameru.
o.hornoch 25.01.2010 09:32:20
Se psi nemám žádný problém, ačkoli bydlím na malé vesnici. Nikdy mě
žádný nenapadl, ani se nepřiblížil samovolně. Stalo se mi, že jsem musel
jednomu lenochovy párkrát vyhýbat.
Dříve jsme s manželkou běhali s naší fenkou a tím odbyli i venčení.
Ale vzhledem k tomu že je to Jorkšír tak je to trochu obtížné, musí být
na vodítku a tím že je malá musí být dál od nohy. A někdy taky trucuje.
Vzdálenost do 10km zvládá v pohodě. Vzhledem k okolnostem ji ale
většinou sebou nebereme.
Praha
EvženGe 25.01.2010 09:43:16
Léta jsem se psy neměl problémy a za poslední měsíc hned dva. Každý jiný a oba nakonec úsměvné. První, když po mě vystartoval takový ten „smeták“ s jasným úmyslem kousnout, ale byl tak blbej, že útočil zepředu. No, stačilo jen pootočit špičku a pes si zalétal. Druhý byl minulé úterý. Černý pes (mě tak do pasu) mě asi přehlédl (já jeho taky, běželi jsme ve dvojici a bavili se) a vrazil do mě, že jsem šel k zemi. On ale poodběhl tak dva metry a upřel na mě tak omluvné oči, že mu ani nešlo vynadat .
Bratislava
andyxx7 25.01.2010 09:57:25
ja mam v bunde spray proti psom a ked sa blizi nejaky nebezpecny, tak si ho vcas chytim do ruky a nasmerujem proti nemu, nech som pripraveny keby skocil na mna. zatial som ho ale nepouzil. malych psov do 20–30cm odkopavam nohou odo mna, ked zacnu skakat na mna
Praha
Forest Gump 25.01.2010 10:17:56
Psi jsou v pohode, staci rikat mantry:oD.
Černošice
Mary 25.01.2010 10:26:22
>> mIREK, 25. 1. 2010 02:49:51
Na mne nikdy nikde žádný pes nezaútočil, prostě se jich nevšímám a pokud je těsně míjím, přejdu do chůze. A hlavně se jich nebojím, psi vycítí strach. Udržovat oční kontakt je nesmysl, to psi chápou jako výzvu k boji.
johari 25.01.2010 11:33:18
V Praze jsem běhávala s naší labradorkou v dosti přepejskovaném
parku, nyní běhám sama nebo s vlčandou v Průhonickém parku, kde je
taktéž občas přepejskováno, ale žádné velké problémy mě zatím
nepotkaly. Mám několik pravidel:
- 90% úspěchu je vybíhat v dobu, kdy se v parku pohybuje nejméně lidí,
a tedy i psů.
- potkám-li malé plemeno (typ yorkšír), zpomalím a počkám, až si ho
páníček vezme do náručí. Tito „psi“ jsou zákeřní, jdou hlavě po
achilovkách, ale také velmi bojácní, takže stačí dupnout nebo naznačit
našlápnutí, a utečou.
- potkám-li střední či velké plemeno, stačí jen dávat pozor, zpomalit
a očekávat, že si mne chce pes očuchat nebo si hrát. Tady u nás má
každý zbohatlík velký dům a chce mít i velkého psa, tito psi jsou však
většinou odkázání na dvě max. hodinová venčení denně, takže jsou
nevyběhaní, a je tedy logické, že si chtějí zaběhat.
- je-li pes na flexi-vodítku, čekám do poslední chvíle, zda nepůjde
křížem přes cestu, pokud je páníček natvrdlý a nechá psa jít po druhé
straně než jde on sám, probíhám proti páníčkovi, aby mi musel
uhnout on.
Problém nemám se psy či jinými zvířaty, nýbrž s lidmi. Vedou
čerstvé maminky s kočárky, které si myslí, že jim patří svět,
následují retardové převlečení za běžce resp. cyklisty, kteří honí
minuty či kilometry po nesprávné straně, třetí místo na bedně pak u mě
mají motoristé, kteří se v autoškole neučili vyhýbat překážce
v podobě osoby pohybující se po místní komunikaci.
Je to težký život !
Anežčino 25.01.2010 11:48:47
>> johari, 25. 1. 2010 11:33:18
÷D souhlasim ve všech bodech, sama běhám pravidelně se dvěma psy a
největším problémem jsou pro nás právě bezohlední lidé…ať už
maminky s kočárky, pejskaři, cyklisti, nedělní sportovci apod. kteří
absolutně vůbec nerespektují nějaké pravidla „provozu“ a většinou na
ně musím volat aby nám dovolili použít alespoň část cesty ÷/
Někteří se i zastaví a sledují nás jak nějaké exoty, protože už
nejspíš dávno zapoměli, jaké to je „hýbat se“.
Praha
EvženGe 25.01.2010 11:57:15
>> Anežčino, 25. 1. 2010 11:48:47
Tak to si tady musím rýpnout do účastníků běžeckých setkání ve Stromovce (jak Milošovi lidi, tak Nike). Velmi často se roztáhnou po celé šířce cesty pod heslem „Nás mnogo“.
eskimak 25.01.2010 15:23:51
Neda mi nepridat sa k tejto teme. Myslim ze vo vseobecnosti mam psy rad, ale
cim dlhsie beham tym ma viac vytacaju. Statisticky su to ale na 99,9% stale male
„agresivne“ plemena ako yorkshir, pudel a vselijake srncie psiky do 15cm.
Tie su zakerne, a casto utocia az ked ich obidete. Raz som pouzil spray (cely!),
ked ten pes bezal priamo na mna, majitel ho mal na flexi voditku (a mal ho na
ociach) a voditko sa predlzovalo a predlzovalo… . Par psov uz letelo po
kopanci, musim povedat ze ma to dost otravuje. Standardny postup je ze pes brese
ako besny a uteka ku mne, ja na psa dupnem a skricim, on sa z toho po… a
majitel(ka) po mne zacne kricat ze ho strasim a som svina co nema rad
zvieratka… no comment :(. Opacnu skusenost ale mam s velkymi psami (a dufam
ze mi to ostane :)), ktori su voci beziacemu uplne lahostajny. A takisto mam
rad ked pes na majitela absolutne nereaguje, na 15-ty pokus ho privolat ani
nemrkne a bezi ku mne, a nasledne ma majitel(ka) presviedca ze „on by Vas
neuhryzol“ – udivuje ma odkial toto vie, ked ten pes nepocuva ani ju! Ak by
sa mi chcelo, asi by som zacal nosit zbran, no pri behu je to otrava :(.
Asi by ich mali tvrdo pokutovat a zacalo by sa to riesit. Ozajstny CHOVATELIA by
s tym nemali problem, na prvy pohlad pozna kto psa CHOVA a u koho sa pes chova
sam… .
V kazdom pripade – najvacsi nepriatel bezca = pes.
Nech Vam to beha, a malo psov v dosahu!
Holubice
Petr_J 25.01.2010 15:30:46
>> EvženGe, 25. 1. 2010 11:57:15
Souhlas. Já jezdím Stromovkou často na kole do a z práce, bohužel někteří běžci jsou stejně bezohlední jako bezohlední pejskaři, chodci, cyklisté, motoristé… Můj sportovní vytáčecí top jsou: psí vodítka natažená mezi psem a páníčkem přes cyklostezku, chodci/běžci vybírající si neomylně část cesty vyhrazenou pro kola/brusle a obráceně, řidiči neztlumující světla ani když vidí blikačku cyklisty/běžce, neosvětlení cyklisté, běžci/chodci kteří potřebují pro svůj pohyb 99% šířky libovolně široké cesty, a další Jinak volně běhající psi mi vadí a to hodně, rakce majitele je vždycky stejná – on přece nic neudělá.
Kralupy nad Vltavou, Praha
mIREK 25.01.2010 17:02:21
>> Mary, 25. 1. 2010 10:26:22
Tak tady bych i zaoponoval… Právě když na mě nějaký pesa
zaútočí – vyjede zezadu, tak většinou jen když se nedívám… Ještě
se mi nestalo, aby na mě pes vyjel, když jsme se očima pozorovali… Je to
spíš takové ticho před bouří…
X-rát na mě vyjelo něco „menšího“, co štěkalo jak o život a bylo
slyšet, ale ve finále většinou nedošlo ani na kopanec a pes zůstával
řvoucí ve vzdálenosti zhruba metru… Ale jak jsem psal, zažil jsem rozběh
rotvajlera a pitbula, který byl přesně opačný a naštěstí mě to potkalo
zepředu, takže jsem to zbystřil… Pes neštěkal, ale celkem mohutně na mě
běžel, maximálně vrčel…
Před měsícem mi dělali plastiku malíčku na pravé noze a 3 dny jsem
pajdal v Praze o berlích a hned druhý den, kdy ještě zasněžilo na mě na
Vítkově zaútočil velký foxteriér… Začal štěkat a hnal se na mě,
začal se mi sápat po noze… Opřen o barák sojící na jedné noze přestal
až po třetí ráně berlí… Zpoza rohu se s půlminutovým zpoždění
objevila bloďataá panička (nic proti blondýnám ), zavolala si chudáčka
k sobě, mě neřekla ani ň, natož promiňte a šla jiným směrem
dál…
Už to tu zaznělo víckrát, nejhorší jsou majitelé těchto psů…
Praha 4
hanice 25.01.2010 18:04:35
taky musim: stavajici posledni vrstva snehove pokryvky lezi 8. den a bezny uzivatel chodniku a cyklostezek je na kazdem kroku vystaven pohledum na psi chcanky a ho.na. uz mi to zacina pripadat jako zamer, snad majitele vystavujou na odiv cim vetsi tim lepsi, snad soutezej o bizarnejsi polohu nestravenych zbytku jejich pedigreejů, nevim co si myslet. je to hnus, cpala bych to vsem panikum do kapes. a aby toho nebylo malo, vcera jsem po dlouhy dobe bezela od Branika na zbraslav a kde nebyl led nebo psi zbytky, bylo podupano a nadelano konem ! fakt, cestny pionyrsky, nekecam
Praha 12 - Modřany
Mirek Kostlivý 25.01.2010 18:33:39
>> mIREK, 25. 1. 2010 17:02:21
„Právě když na mě nějaký pes zaútočí – vyjede zezadu, tak
většinou jen když se nedívám… Ještě se mi nestalo, aby na mě pes
vyjel, když jsme se očima pozorovali… Je to spíš takové ticho před
bouří…“
Přesně tak, to podepisuji!
Co běhám pravidelně se sprejem, tak mám od nich klid. Dokonce i smečka
těch tří jezevčíků z Cholupic se mi po „převýchově“ sprejem již
vyhýbá.
Sokolov
Amater 25.01.2010 19:23:54
>> johari, 25. 1. 2010 11:33:18
To jsou pravidla za všechny prachy:-)…kdybych je měl dodržovat, tak se u nás na „cyklostezce“ ani nerozběhnu. Pořád si myslím, že za psa odpovídá majitel a měl by zajistit, aby mě jeho miláček neotravoval, abych si se mnou „nehrál“, protože já o to vůbec nestojím a dost mě to vytáčí. Taky už mi několikrát pes roztrhl bundu nebo se pokusil kousnout. Navíc platí většinou pravidlo, že čím větší plemeno, tím je majitel větší …:-) Často se stane, že na majitele vypotřebuju můj kompletní slovník „cizích“ slov…
Bran 25.01.2010 20:35:32
>> EvženGe, 25. 1. 2010 09:43:16
Můj jediný „konflikt“ se psem při běhu byl hodně podobný – já běžel po chodníku, najednou metr přede mě vyběhne zpoza zdi pes mě tak do pasu – ani já ani pes jsme již nestačili na tom metru zastavit a tak jsme hodili kotrmelec přes sebe. Pes z toho byl tak špatný, že se jen zvedl a smutně koukal. Panička se omluvila a já trochu odřený běžel dál. Pes to rozchodil – za týden už zase běhal jak o život Každopádně teď si dávám hodně pozor na psy co ke mě běží – nebojím se, že zaútočí, ale že se mi nešťastně připletou pod nohy a bude zle.
Ustí nad Orlicí
majkp 25.01.2010 20:38:53
>> eskimak, 25. 1. 2010 15:23:51
„V kazdom pripade – najvacsi nepriatel bezca = pes.“
Pod to se rozhodne nepodepisu, myslim ze bez naseho psa bych ani behat nezacal a
pri kazdem vybehu je to jedinecny spolecnik, skoda jen ze ho porad
zdrzuju…;-)
Je mi ale lito ze vinou nezodpovednych panicku hodne bezcu pak hazi vsechny psy
do jednoho pytle a automaticky je poklada za „nejvetsi nepratele“. Tezko
s tim ale neco nadelat, ze?
Bratislava
andyxx7 25.01.2010 20:49:59
>> hanice, 25. 1. 2010 18:04:35
presne tak, clovek musi preskakovat hnede kopceky a zlte fliaciky. asi si psickari myslia, ze sa to s roztopenym snehom samo strati. a to kazdi jeden o sebe vravi, ze on je inteligetny psickar, ze si po svojom milacikovi uprace
Ustí nad Orlicí
majkp 25.01.2010 21:12:58
>> andyxx7, 25. 1. 2010 20:49:59
Hele a co ma slusny majitel psa delat, abyste se nerozcilovali nad tim ze jeho pes nechava zlute znacky? Nosit s sebou bilou barvu ve spreji a nebo sveho mazlicka naucit, ze curat venku se nesmi?
Čelákovice
Láďa S. 25.01.2010 21:54:39
s pejskama mám taky řadu většinou nepříjemných zkušeností, v poslední době mi ale připadá, že majitelé těch otravných, kteří, jak tu bylo řečeno, omílají „on Vám nic neudělá“ mají často ještě jedno společné: hned mi začnou tykat! Podlední byl výtečný: na mou slušně pronesenou žádost, jestli může svého psa uvázat odpověděl „a kousnul tě“?
Bran 25.01.2010 22:42:54
>> Láďa S., 25. 1. 2010 21:54:39
hmm, oni totiž asi nechápou, že často tak ani nejde o to, že by pes kousl, ale že když ti „pejsek“ při rychlosti běhu třeba kolem 12–15 km/hod vlítne rozběhnutý najednou pod nohy a to také minimálně stejnou rychlostí, tak náraz může mít dost nepříjemné následky… Pejskaři se už naučili hlídat, aby jim „miláček“ nevběhl pod auto, ale nebezpečí, které skýtá běžce nebo dokonce cyklista nevidí…
Ustí nad Orlicí
majkp 25.01.2010 23:30:08
>> Bran, 25. 1. 2010 22:44:42
To si moc nepomuzes, za nejakou dobu to nataje a zase vyleze na svet…:)
Černošice
Mary 26.01.2010 12:02:22
>> andyxx7, 25. 1. 2010 20:49:59
Je to hrozné, já zase chodím do práce z Hlavního nádraží kolem
Masarykova, kolikrát se tam ti psi tak nechutně pozvrací, když jdou
z hospody, či popijí vínka z krabice. A těch odporných zelených soplů,
co se od nich válí po chodnících! A to už vůbec nemluvím o tom, že si
chodí zvedat nožičky do té spojovací věže, co vede na parkoviště před
nádražím. Sakra, to že se pes vyčurá na plot každému vadí, ale chrchle
a zvratky na chodníku ne?
Opět opakuji, nikdy jsem se psy neměla žádnou špatnou zkušenost. Možná
to bude tím, že se k ním chovám tak, že je nedráždím.
Praha 12 - Modřany
Mirek Kostlivý 26.01.2010 16:14:35
>> majkp, 25. 1. 2010 20:38:53
A od jakého jiného živého tvora to nebezpečí nejvíce hrozí?
Bohužel je pravděpodobnost jeho útoku na běžce ze všech živých tvorů
v našich končinách největší.
Přece k vůli nim nezačneme všichni běhat někde v českobudějovickém
podzemí !
Čelákovice
Láďa S. 26.01.2010 20:27:52
>> Mary, 26. 1. 2010 12:02:22
Hehe, psí výkaly ale zamořují o něco málo větší prostor než je tvá cesta do práce (exkremety jsou všude celoročně, jan teď je to víc vidět) a opilců se tu snad nikdo nezastává, jen nám jich prostě tolik neštěká okolo nohou v parcích a lesích jako psů, že? A k tomu druhému: myslíš si snad, že mi ostatní se chováme tak, že je dráždíme? Jasně, už jenom tím, že běžíme… vulgo nedráždit=neběhat?!?
Bufka 27.01.2010 10:18:42
>> Mary, 26. 1. 2010 12:02:22
Tak ta poslední věta je fakt scestná. V dětství mě pokousal pes
(v obličeji), takže můžu odpřísáhnout, že se je skutečně snažím
nedráždit. Ale i když si jich nevšímám prostě cítí, že z nich mám
strach, takže si na mě snaží zvednout sebevědomí (rady ať se jich
nebojím nefungují :D). To znamená, že mám nejenom neběhat, ale radši
vůbec nevylézat na ulici?
Pro zasmání nejlepší zážitek z poslední doby: Jdu po ulici
(neběžím!), zpoza rohu vyběhne velký pes, uvidí mě, řítí se ke mě,
štěká, vrčí, zastavím se, pes také asi metr ode mě – on vrčí, já
jsem po… strachy. Za neskutečně dlouhou dobu vyjde zpoza rohu majitelka, psa
si snaží odvolat, dojde si pro něj a na závěr mi naštvaně řekne „Jste
ho vyděsila!“ No, co dodat…
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.