Běžící terč: Běhat mohu jen po doktorech
Ani na prahu čtvrtého týdne své přípravy jsem nemohl pomýšlet na jakékoliv zatížení. Místo toho mě stav mého stehna zavedl do ordinace MUDr. Miloše Barny, jedné z největších kapacit ve svém oboru. Jeho rukama prošel už nejeden vrcholový sportovec, včetně profesionálů.
Možná vás teď napadá, proč mi nestačil můj dvorní fyzioterapeut – pan Vlastimil Ježek? Je to dáno tím, že nedisponuje diagnostickým ultrazvukovým zařízením, které by umožnilo se na stav poraněného svalu detailněji podívat.
Na počátu mé cesty do ordinace pana Barny tedy byla vlastně jen potřeba zajistit ultrazvukové vyšetření, se kterým by mohl pan Ježek dál pracovat. Nakonec jsem se ale ocitl na stole pana Barny. Pomocí ultrazvuku byla nalezeno zajizvení v délce cca 7 cm a poměrně rozsáhlý hematom (krevní kapsa v místě poraněného svalu). Otázkou bylo jeho stáří. V zásadě nejpozitivnější informace by byla, že by se jednalo o krevní výron z nové (aktuální) rány, protože kdyby se jednalo o nevstřebaný zbytek krve z předchozích zranění, byla by asi náprava takového stavu horší.
Byla mi navržena terapie skládající se ze třech aplikací ultrazvukových rázových vln, kterými se má hematom rozbít, aby se lépe vstřebal a 3–6 aplikací Lymfodrenáže. Zatímco tu první část léčby jsem docela chápal, slovo lymfa, lymfatický systém mi bylo zahaleno tajemstvím. Teprve nyní jsem se dozvěděl, že lymfa není něco tak abstraktního jako aura… Jde o tělní tekutinu, která odvádí z těla škodlivé látky do lymfatických uzlin, jejichž úkolem je škodliviny zapouzdřit a vypudit z těla.
Pokud je mezi vámi lékař a zjistí, že jsem to pochopil špatně, budu vděčný, když mě vyvede z omylu. Snažím se tu s vámi podělit o to, jak to chápu já. Rozhodně, pokud bych měl nyní nějakou možnost navštívit přednášku na téma souvislostí mezi lymfatickým systémem, alergiemi, svalovými záněty, zraněními a fyzickou zátěží, určitě bych to s chutí udělal. Je totiž evidentní, že všechny tyto věci spolu souvisí, ale jak, to zatím chápu jen velmi mlhavě.
Z toho co vím, není vůbec náhoda, že současný svalový problém vznikl jako důsledek většího zatížení a předchozí prodělané alergické reakce. Ať se ale vrátím k běhání. Výsledkem navržené terapie mělo být to, že po cca deseti dnech bych mohl začít s pozvolným zatěžováním, tedy během.
Pro mě to znamená, že 8.srpna, kdy mimochodem odlétám se svými dětmi na dovolenou do zahraničí, bych mohl začít s běháním. Na první dva týdny dostanu tréninkový plán, sestavený MUDr. Barnou, pak u něj absolvuji kontrolní diagnostický ultrazvuk. A když bude vše v pořádku, můžu začít s objemovou přípravou na našem běžeckém soustředění. Na to vyrážíme 23.8. a už teď je mi jasné, že se pojedu soustředit spíše se svým 11letým synem (ten už je také členem Kerteamu a najdete ho i ve výsledkových listinách některých závodů pro dospělé), než s ostatními maratonci.
Je to tristní. Musím říci, že občas už i já pochybuji o tom, zda má můj start v Lausanne ještě smysl. Každý kdo mě zná ví, že nejsem z lidí, kteří by se jen tak vzdávali. Ale tady už je otázkou, za jakou cenu by to bylo. Uvidím, přinejhorším se mi závazek k tomuto seriálu protáhne do příštího jara.:-)
Komentář trenéra, Jana Kervitcera:
Tak jak vidíte vše je úplně jinak, Honza celou situaci popsal velmi
podrobně. Je teď opravdu v nejlepších rukou. Pro výkonnostní sportovce
není jednoduché se k podobnému vyšetření probojovat. Přes Honzovy
pochybnosti si myslím, že se z toho při své píli může může ještě
dostat a že podzimní maraton v Lausanne není ještě ztracen. Teď si
odpočine na dovolené, věřím, že to podle plánu MUDr. Barny zkusí a že
na soustředění Kerteamu v Novohradských horách, kde budou zejména
všichni starší běžci i se svými rodinami, již bude moci naplno
trénovat. Pokud to bude možné, věřím, že vás bude opět za týden
informovat již ze zahraničí, jak vše probíhá.
Ode mě se tedy dalšího plánu přímo pro Honzu Prokopa zatím nedočkáte,
pokud ale máte zájem, tak alespoň jak bude asi vypadat plán dalších
maratonců v mé skupině:
Pondělí: dráha 18 až 24×200 spojitě se 100 meziklusem v tempu 40 vt
a každý třetí úsek 36 vt
(po něm vždy 200 meziklus) – doporučuji na rozbití stereotypu
Úterý, čtvrtek a sobota: volnější běhání v TF 120–155 – cca
35 km
Středa: tempový běh 9 km stupňovaně – 4:10–3:55/km – 4 okruhy
2,3 km Stromovka
Pátek: dráha – dlouhé úseky: 4–3–2–1 km v tempu
4:05–4:00–3:55–3:50
Neděle: dlouhý souvislý běh – cca 25 km
Rozpis je tedy bez volného dne, ale je možné den běhání vynechat.
Celkem tedy cca 95 km.
Na závěr ještě k problematice významu ranního běhání. Určitě to není jen otázka naběhané kilometráže, 2 až 4 km ranního běhání (nebo alespoň cvičení) mají význam zejména pro vaši celkovou kondici, zvyšují vaši pracovní výkonnost během dne a učí také dodržování předem stanoveného režimu. Myslím si, že zejména v letním období, kdy je ráno ještě příjemné počasí a pokud začínáte pracovat až po 8 hodině je ranní běhání alespoň 3× týdně ideální.
Komentáře (Celkem 2)
administrator 03.04.2010 13:33:00
Ani na prahu čtvrtého týdne své přípravy jsem nemohl pomýšlet na jakékoliv zatížení. Místo toho mě stav mého stehna zavedl do ordinace MUDr. Miloše Barny, jedné z největších kapacit ve svém oboru. Jeho rukama prošel už nejeden vrcholový sportovec, včetně profesionálů.
Odkaz na článek
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.