Běžící terč: Krize
Tak už to vypadalo, že se vše dobře rozvíjí a zase nějaká komplikace. Pondělní trénink jsem odběhl sice podle plánu, ale už v jeho průběhu jsem cítil, že mě lýtko bolí. Trošku jsem s tím bojoval již od pondělí po Tesco Grand Prix a protože jsem byl nabuzený dobrým výsledkem, chtěl jsem nenasytně ještě víc.
V úterý mi však bylo jasné, že žádný zázrak se nekoná a zranění, byť sebedrobnější, se při pokračování v tréninku nehojí. V úterý jsem tedy vynechal plánovaný lehký běh a místo toho vyrazil na masáž. Volný běh jsem pak zařadil až ve středu, místo oficiálního tréninku na Olympu. Za prvé jsem nechtěl riskovat, že mě běh v kolektivu zase přivede k nějaké nepředloženosti, a za druhé jsem stejně potřeboval stihnout třídní schůzku svého syna. Nechtěl jsem v předvečer soudního stání o výchovu svých dětí riskovat dobrou pověst. A dobře jsem udělal. S výsledkem mohu být na rozdíl od mnoha jiných otců konečně spokojen.
Vraťme se ale k běhání. Středeční podvečer jsem tedy strávil na trati bok po boku se svým synem. Uběhli jsme nějakých 7 km velmi volným tempem. Noha se po 5 km rozbolela, a tak jsem to po 7 km zabalil. Ráno vedly mé kroky přímo do ordinace pana MUDr. Barny. Už jsem se přesvědčil, že kolikrát nenápadně se projevující zranění může být vážnější, než si člověk myslí, a nechtěl jsem riskovat. Vždyť nepomohla ani úterní masáž ani protizánětlivé náplasti, natož pak protahování (to bolelo).
Drobné poranění bylo nalezeno a odhad léčení byl stanoven na sedm dní s tím, že dva dny po rázovém ultrazvuku mám zachovat úplný klid. Pokorně jsem vyčkal 54 hodin (těch šest hodin jsem bral jako rezervu) a šel běhat (15 km – celkem za týden pak 38 km). Alespoň vidíte, jak silná motivace je veřejná příprava na maraton. Čas do startu klíčového závodu už se tak rychle blíží, že ten zbývající už počítám spíše na hodiny než na dny. 18. 10. učiním první pokus v Drážďanech, kam jsem se přes víkend přihlásil. Do té doby snad ještě něco málo odběhnu a poslední týden už budu jen vyklusávat, regenerovat a doléčovat zranění. Zbývá tedy 12 dní, kdy se dá něco uběhnout, a musím to udělat s ohledem na své zdravotní možnosti.
Na závěr opět nakouknutí do dalšího týdne. Pondělí byl státní svátek, a tak nebyl obvyklý trénink na Olympu. Za to jsem byl upřímně rád, přesto jsem nedokázal moc vyběhnout ze zavedených kolejí a běžel jsem kilometry (spojitě) jeden po druhém rychleji a rychleji. Začínal jsem na 5:00 a končil na 3:50. To nakonec zaskočilo i mě. Nestává se mi úplně často, že bych jedno kolečko na Ladronce zaběhl za 13:50. Přeci jen tady nezávodím. Zaskočilo mě to už proto, že se mi běželo úplně hrozně. Přišlo mi, že mám nohy jako z olova, a upřímně, padala na mě depka. Tak snad bude zase líp! Zatím vždy, když jsem se v tréninku cítil skvěle, závod nedopadl podle představ. Možná, že to tentokrát bude třeba naopak…
Jan Kervitcer, trenér Honzy Prokopa:
Tento týden byl pro Honzu opravdu krizový, ale na druhé straně si alespoň trochu odpočinul a to mu může jen prospět.
Jak se Honza již zmínil, maraton nakonec poběží už 18. 10. v Drážďanech hlavně z toho důvodu, že tam s ním poběží také další kolegové z Kerteamu Kaše, Jindra, Půlkrábek a Kervitcer mladší, zatímco v Lausanne by musel běžet sám. Tím prvním pokusem ale Honza myslel především to, že si chce ponechat volbu s tím, že když mu to v Drážďanech nepůjde, tak závod pojme pouze jako test jen do určité vzdálenosti okolo 15 km a poběží příští neděli v Lausanne.
Vzhledem k charakteru minulého týdne nebudeme nyní plán příliš měnit a dráhu s krátkými úseky zařadíme v pátek, jak to bylo plánováno již minulý týden, jen mírně snížíme objem.
Tréninkový plán na další týden:
Úterý: volný den, pouze ranní běhání
Středa: 11,5 km stupňovaně – 5 okruhů 2,3 km
Stromovka 4:15–4:10–4:05–4:00–3:55
Čtvrtek: 10 km lehký fartlek se zrychlením v závěru
podle chuti
Pátek: dráha – krátké úseky: 18× 200 m spojitě
s meziklusem 100 m a po každém 3. úseku 200 m (42–40 s a každý
3. úsek 38–36 s)
Sobota: 12 km volný běh a případně kolo podle chuti
Neděle: 25 km lehký fartlek v tempu podle pocitů a tepové
frekvence
Pondělí: 15 km fartlek v tempu 4:30 až 4:10/km
Úterý: volný den, pouze ranní běhání
Komentáře (Celkem 8)
Varnsdorf
PaRi 01.10.2009 06:01:41
Už při čtení minulého článku mi nepřišlo zrovna moc moudré následující den po uběhnutí půlmaratonu jít závodně na desítku. To je přeci začátečnická chyba, a jak vidno, výsledek na sebe nenechal moc dlouho čekat. Tak ať se dáš brzy do pořádku a příště den po závodě jen regeneračně vyklusávej!
Postrizin
SlavoK 02.10.2009 10:10:39
Chtel bych se Hozno zeptat, proc jste s trenerem zvolili takovou pripravu na
marato, jak jste zvolili? Jde mi o tohle:
Pri Desitce pod 37min a pulmaratonu na hrane 1:23hod, mam pocit, ze ti chybi
prave dostatecna vytvrvalost v maratonskem tempu, abys maraton pod 3hodiny dal.
Nicmene v treningovych planech vidim 2–3 treningy tydne v tempu vyrazne
vyssim nez zavodni – maratonske. Ale zadne skutecne dlouhe behy. Jedine snad
jednou tydne fartlek ale pouze 25km. V realu pak trening dopadne jeste vic ve
prospech rychlosti na ukor vytrvalosti. Takze zadne 30km a delsi behy a zadny
nacvik zavodniho tempa.
Je pravda, ze podle popisu vykonu na PIM2009 nechybela asi ani vytrvalost, ale
spravna zavodni strategie. Tak tohle snad stines v dalsich dvou tydnech
pripravit. Drzim palce.
Jeste poznamka k tem Drazdanum. Doufam, ze to neni mysleno tak, ze jestli po
cca 15km zjistis ze se ti planovane tempo drzi tezko tak dobehnes zavod pomaly.
Podle me mas za posledni mesice nabehano tak malo, ze 42km i ve skutecne
minimalni rychlosti te vycerpa prilis, nez abys za tyden plne zregeneroval.
Takze to vidim bud na zavod az na doraz, nebo vcasne odstoupeni.
Brno
milan 04.10.2009 07:46:54
>> SlavoK, 2. 10. 2009 10:10:39
Naprosto souhlasím, absence dostatečného množství km v maratonském
nebo mírně rychlejším tempu a pravidelné skutečně dlouhé běhy 2,5–
3 hodiny je to co naprosto nechápu.
Navíc si myslím, že by u takto zvolené přípravy odpadlo riziko
zdravotních problémů.
PRIM 06.10.2009 14:05:37
>> Orin, 1. 10. 2009 08:17:39
Musím se zastat trenéra. Půlmaraton v Plasech v plánu byl, desítka také, ale ne jako závod. Od trenéra stálo v rozpise lehký běh! Takže to je moje chyba. Ty kilometry by pak opět dávaly smysl, když by tam to odlehčení bylo.
PRIM 06.10.2009 14:19:51
>> SlavoK, 2. 10. 2009 10:10:39
Jak píšu v dalším článku, trénink je nastaven tak, aby mě směřoval
k maratonskému tempu 4:00. Tak to běhají i ostatní. Je asi pravda, že na
starocha jako já, který začal běhat teprve v 35 letech je to asi přísný
metr, ale chápu, že rozvíjet rychlost je potřeba dokud to jen trochu ještě
jde. Až budu starší, už se zrychlovat nebudu. Co se týče kilometráže,
tak když zahrnu rozklus a výklus, je většina mých tréninků cca 15km a
k tomu jeden souvislý mezi 20–25km – zpravidla o víkendu. Je to dané
tím, že přes týden nemám tolik času a dát pak jednorázově
tříhodinový běh, to už nějakou energii vezme. Trénink je dle mého
laického soudu postaven tak, aby se ten objem kumuloval v rámci celého
týdne. To, že to není kilometráž na jeden zátah pak asi tolik nerozhoduje.
Když se ohlédnu na své tréninkové týdny, tak téměř v každém byla
situace, kdy jsem objem na úrovni 42km zaběhl ve dvou dnech. Je lhostejné
jestli to bylo 17 a 25 nebo 7 a 35km. Například kdybych z minulého týdne
vzal páteční intervalový a sobotní trénink tak to také dá dohromady
43,5km. Takže je vlastně jedno jestli tu maratonskou distanci zaběhnu
v kombinaci dlouhého běhu a tréninku den před nebo naopak den po. Myslím,
že efekt na přípravu je podobný jako to zaběhnout v jeden den a člověk
ušetří svaly. Když jsem v sobotu zaběhl těch 35km, už jsem po
třicátém km cítil, že je to nad rámec ideálního tréninku.
Jinak ale rozumím tomu, že trénink vůle vydržet na trati 3 hodiny má
také něco do sebe. Musel bych to ale běžet ještě pomaleji, aby to nešlo
přes 30km za den. Konec konců jsem někde četl hlášku, že za 20 míli se
má jít jen se startovním číslem na hrudi.:-) Je na tom zřejmě hodně
pravdy.
V Drážďanech to budu brát vážně, protože bych už rád sejmul ze svých
ramen břímě svého závazku. Na druhou stranu, pokud bych to vypustil, tak
skutečně odstoupím na 15km a dál se nebudu trápit. Pak bych si zachoval
naději na ještě jeden pokus.
Postrizin
SlavoK 06.10.2009 20:52:12
>> PRIM, 6. 10. 2009 14:19:51
Diky za vysvetleni, takhle to dava hodne smysl, jako soucast dlouhodobe pripravy na jeste rychlejsi maraton. Verim tomu taky, ze spolecne kilometre za dva dny pres 42 jsou vhodnou objemovou pripravou na maraton, i kdyz mne by to asi po mych predchazejicih skusenostech nedalo, si parkrat pres 30km nezabehnotu. Otazka je, jestli tvuj system v dusledku neprinese vecsi unavu a riziko zraneni, protoze v tom objemu je hodne rychlych km a min prostoru pro regeneraci. To ale muzem filozofovat donekonecna na tema kdyby bylo kdyby, nebylo by zraneni. :) Tak drzim palce do Drazdan, at mas dobry odhad na tempo a formu a ty 3h prolomis.
administrator 03.04.2010 13:33:03
Tak už to vypadalo, že se vše dobře rozvíjí a zase nějaká komplikace. Pondělní trénink jsem odběhl sice podle plánu, ale už v jeho průběhu jsem cítil, že mě lýtko bolí. Trošku jsem s tím bojoval již od pondělí po Tesco Grand Prix a protože jsem byl nabuzený dobrým výsledkem, chtěl jsem nenasytně ještě víc.
Odkaz na článek
Hodnocení příspěvků
Pro hodnocení příspěvků se nejprve musíte přihlásit.
Pokud ještě registraci nemáte, můžete se zaregistrovat zde.
Pro přidání komentáře se musíte přihlásit nebo registrovat, pokud ještě registraci nemáte.